![]() ![]() | ![]() | |||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||
![]() | ||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||
![]() |
| ![]() |
KAŽDÁ BÁSEŇ BY MĚLA BÝT SNEM
Osidlům podbízivé postmodernisti (jejíž definicí je to, že definici postrádá) se zdárně vyhýbá i skoropadesátník IVO FRBEŽAR. Autor tří slovně úsporných a z poetiky modernismu vycházejících básnických knih, se zpočátku stavěl zády ke všem klasickým básnickým formám a postupům. Frbežar adoruje básnický subjekt i s jeho právem na osobitou logiku či nelogičnost básnické výpovědi. Podstupuje cestu k uhlazenému oblázku básně prostřednictvím co nejjednodušší formy. Název českého výboru KAMENUJ KAMENNÉ (sestavený ze sbírek Orosilo orosilo a Kamenuj kamenné kámen-slovo), který v překladu Lubora Kasala vydává Volvox Globator, jako by projevoval onu holandskou noumenální přístupnost k tajemství básně či slova, jež má tak blízko k utkvělosti kamene, protože je součástí pevně daného jazykového vesmíru. Také báseň vnímá Frbežar jako balvan, který člověk v sobě nese od narození: „…přináším ji z hlubin/ … vynáším ji z předživota …/ ve mně se mění v kamení/ a co jsem mohl/ v křiku výkřiků/ přenesl jsem steny/ byť jen/ do nevýznamů/ do tichého průvodu vzdechů/ do spílání“. Básník klade důraz na vjem, na počitek smyslový či duchovní, je mistrným impresionistou, avšak za impresemi se klene větrná hlubina toho, co už nelze vyslovit. Nese v sobě orfeovský zpěv, o němž sice víme, jak pohnul kamením, zkrotil divokost, ozářil podsvětní temnotu, ale nemůžeme se dopátrat toho, jaký skutečně byl a jak zněl. IVO FRBEŽAR: KAMENUJ KAMENNÉ, přeložil Lubor Kasal, vydal Volvox Globator Nové knihy, č. 36/97, září 1997, JAN SUK | ![]() |
![]() | ||
© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR | Počet přístupů na tuto stránku: 3575 | ![]() |