Americká revolta 60. let přispěla ke společenské sebereflexi

Nedávno vyšla v nakladatelství Volvox Globator v edici Labyrint zajímavá kniha s názvem SNY VĚDOMÍ. Napsali ji američní publicisté MARTIN A. LEE a BRUCE SHLAIN a poprvé byla vydána roku 1985. Do češtiny ji přeložil Zdeněk Böhm.

V podtitulu knihy stojí atraktivní heslo: CIA, LS a revolta 60. let. Na první pohled se může zdát, že tyto tři věci spolu pramálo souvisejí, autoři knihy však záhy vyvedou čtenáře z omylu. „Prostudovali tisíce stran odtajněných zpravodajských materiálů, aby odhalili složitou tkáň pojiv mezi tajnými vládními službami a akademickým světem na jedné straně a mezi utopickými nadějemi tehdejší generace a mašinérií týchž služeb na straně druhé,“ napsal autor předmluvy A. Codrescu.

Pamětníci oné doby si jistě vzpomenou, jak ve druhé polovině šedesátých let postupně začalo i k nám pronikat nové nezávislé americké umění. V literatuře to byla „beat generation“ a ve výtvarném umění pop-art. Nejsilněji ovšem ovlivnila tehdejší mládež rocková hudba. Normalizace sice řádně přivřela kohoutky informačních kanálů, ale určité průzory v kultuře zůstali otevřeny. Větší úspěch měla komunistická cenzura v oblasti amerických reálií. Oficiální propagandě, která USA líčila v temných barvách, se příliš nevěřilo. Pro mnohé zůstávala Amerika zemí snů, ke které se vzhlíželo s neurčitými a neopodstatněnými nadějemi. Na tomto černobílém schématu se prakticky nic neměnilo dlouhá léta. Skutečnosti to pochopitelně neodpovídalo. K hlavním přednostem publikací jako jsou Sny vědomí patří fakt, že boří mýty a nejen ty naše.

Psychosociální realita USA v době studené války začátkem 50. let rozhodně nebyla nudnou selankou. Na jedné straně nebývalý ekonomický vzestup a pozice světové velmoci, na odvrácené straně tohoto úspěchu válka v Koreji, nevyřešené sociální a rasové problémy a obava vládnoucích elit o dosavadní společenský status quo. Armáda a tajné služby hledaly nové „zázračné“ zbraně – našly je v drogách ovlivňujících lidskou psychiku. Experimenty s LSD se však dostaly mimo laboratoře. Nejprve se LSD začalo využívat v medicíně při léčení psychóz, brzy proniklo i do univerzitních a uměleckých kruhů. K jeho prvním průkopníkům patřili například profesor T. Leary a spisovatel A. Huxley. Po nich přišli mnozí další. Začala se vytvářet nová subkultura, v níž psychedelické drogy hrály velkou roli.

V 60. letech došlo v americké společnosti k zajímavému demografickému jevu. Dospěla početná „baby-boom“ generace, narozená v letech 2. světové války. Tito mladí lidé se již nehodlali smiřovat s manipulací, kterou jim nutil vládní establishment, a postupně se radikalizovali. Vše urychlila nešťastná vietnamská válka, která americkou společnost rozdělila. V té době se LSD a marihuana staly kultovními drogami mladých. Spontánně vznikaly komuny hippies a rocková hudba spojovala všechny dohromady jako nové evangelium. Politická orientace těchto lidí však byla většinou zmatená. Kromě odmítání války a vlády neměli prakticky žádný konstruktivní program. Dominovala anarchie a nejrůznější radikální tendence. Nahromaděná energie se nejvíce vybíjela protestními demonstracemi a pouličními bouřemi. Vzývala se revoluce s velkým R, která údajně byla za dveřmi. Naivní víra se nakonec s lety pomalu vyčerpala. Přesto však revolta 60. let americkou společnost změnila. Přinejmenším přispěla k její větší sebereflexi.

Sny vědomí, i když se jedná o literaturu faktu, se čtou jako napínavý román. Nechybí zde rozsáhlý poznámkový aparát s odkazy, bibliografie a jmenný rejstřík. K úplné spokojenosti však čtenáři chybí trochu pečlivější práce textového editora.

Telegraf, 9. 1. 1997, Josef Janda

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 3960