STEN NADOLNY

STEN NADOLNY, současný německý spisovatel, člen Bavorské akademie krásných umění, žijící v Berlíně. Narodil se 29. 7. 1942 v Zehdenicku na řece Havel jako syn spisovatelského páru Isabelly a Burkharda Nadolných. Vyrostl v horním Bavorsku, studoval historii v Göttingenu, Tübingenu a Berlíně, absolvoval prací o Výmarské republice. Poté vyučoval dějepis a pracoval u filmu. Roku 1990 přednášel moderní poetiku na univerzitě V Mnichově. Obdržel řadu literárních cen (Ingeborg Bachmannové města Klagenfurtu – 1980, Hanse Fallady města Neumünsteru – 1985, Premio Vallombrosa – 1986, Ernsta Hoferichtera – 1995).

Z jeho tvorby jmenujme romány Netzkarte (Síťová jízdenka, 1981), Die Entdeckung der Langsamkeit (Objevení pomalosti, 1983), Selim oder Die Gabe der Rede (Selim aneb dar řeči, 1990), Das Erzählen und die guten Absichten (Vyprávění a dobré úmysly, 1990), Ein Gott der Frechheit (Bůh drzosti Hermés, 1994).

Prozatím poslední román německého spisovatele Stena Nadolného je potměšilou pohádkou i groteskou, jež si s notnou dávkou ironie bere na mušku soumrak civilizace. Oprašuje mýtus nesmrtelnosti antických bohů: tvrdí, že někteří z nich žijí mezi námi dodnes. Hermés, okřídlený posel, bůh komunikace, obchodníků, zlodějů a ukradených polibků, ale především bůh zdravé drzosti, odvahy a nových cest, se pouští do křížku s neurotickým technologem, vládcem světa Héfaistem, aby zachránil lidstvo před zkázou.

Nadolného hermesiáda je moderním evropským románem, jehož grotesknímu vtipu a hravosti neunikne ani čtenář. Autor vychází ze znalostí antické mytologie, na jejímž základě rozvíjí příběh, který se stává jakýmsi novodobým kritickým textem a současně (místy nevázanou) obžalobou dnešní doby, plné přetvářky a ztráty identity, příběh, obsahující inteligenci, ironii a humor – v této míře je u současného evropského románu ojedinělý.

Literární noviny, č. 41, 30. 10. 1996, Radovan Charvát

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 4112