Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 24. srpna 2015 - 17:53Volvox.cz si právě čte 5 lidí
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

DOTEKY TEXTŮ


Hermann Hesse
ČERVENEC
(Volvox Globator, 1996, 60 stran, z němčiny přeložil Radovan Charvát)

Pro ty, kdo si zvykli posuzovat Hermanna Hesseho pouze jako duchovního spisovatele podle jeho u nás nejznámějšího díla Siddhárta, by mohla být tato drobná knížečka, vlastně delší povídka, překvapením. Krásně zapadá do edice Malá řada jako malý skvost, který zkrášluje popisem zdánlivě bezvýznamných okamžiků života celý život a vlastně i určuje jeho další běh. Je úžasné sledovat umění Hesseho, který dokáže tyto detaily našich nevědomých či zmatených pocitů zachytit, vystihnout a zdůraznit jejich význam, aniž to činí popisně. Dokázal tak v této povídce poeticky zaznamenat přerod chlapce v muže, odchod romantismu z mysli a vznik lásky a přitom z toho všeho neučinit banální, dojímavé čtení jako v laciných románcích červené knihovny. Vlastně se v průběhu děje nic zvláštního nestalo a přesto došlo k obrovskému vnitřnímu přerodu. Na tomto krátkém úseku se Hessemu navíc podařilo popsat charakteristiky několika dalších postav sice jen pár črtami, ale tak, že je vidíme živě před sebou i s jejich jednáním. Jak úžasný pozorovací talent musel Hesse mít jak pro vnější, tak pro vnitřní život! To vše si na tomto krátkém úseku můžete uvědomit, včetně silné emotivnosti, uměleckého ztvárnění (a výborného překladu), takže se tato knížečka stává i velkým duchovním poučením.

 

William ButlerYeats
ROSA ALCHEMICA
(Volvox Globator, 1995, 64 stran, z angličtiny přeložil Jaroslav Skalický)

Další zajímavá kniha z edice Malá řada pochází od velkého irského spisovatele a zasvěcence esoterních nauk W. B. Yeatse. Tento básník stanul v čele esoterického řádu Zlatý úsvit, jehož činnost měla dalekosáhlý dopad na celou Evropu té doby a stále trvá dodnes. Yeats promítá do svých děl duchovní zkušenosti a mísí je s keltskými a prakřesťanskými prvky. To je případ i tohoto souboru pěti povídek. První dvě se zdají být jakoby starými, keltskými bájemi plnými hrdosti, vášně a rytířské činnosti. Zbývající tři jsou navzájem provázány zřejmě autobiografickou postavou autora a líčí mystéria vnitřní proměny duše a vize prapůvodní jednoty světa. Objevují se zde úžasné filosofické myšlenky vyjádřené složitými básnickými obrazy, nicméně svědčícími o poznání Yeatse a ne pouze o využití tohoto tématu. Zároveň svědčí o pochopení nadnáboženskosti a nesektářství a obracejí se spíše k pohanským božstvům živlů, byť jen jako k prostředníkům. Tato útlá knížečka je přímo nabitá množstvím symbolů. Čtěte velmi pomalu, vědomě a radši vícekrát.

 

Gustav Meyrink
ALCHYMISTICKÉ POVÍDKY
(Volvox Globator + Kniha, grafika, bibliografie, 1996, 208 stran, z němčiny přeložil Jiří Mlíkovský)

Gustava Meyrinka není potřeba našim čtenářům nijak zvlášť představovat. Vždyť jeho sepětí s Prahou a Čechami se projevuje v jeho románech a povídkách více než dost. Také on byl jedním ze zasvěcených, i když o tom, do jaké míry, kolují různé domněnky. To nicméně nemění nic na tom, že jeho dílo je velmi čtivé, prostoupené tajemnem, mystikou, romantickým napětím a také poučením. V tomto souboru tří delších povídek se věnoval doslova zlaté době, kdy různí adepti i podvodníci vyráběli zlato. Však také název originálu, z nějž se překládalo, zní Glodmachergeschichten – Dějiny výroby zlata. Český název bude jistě přitahovat větší počet zájemců. Jsou zde tři povídky, které mají společné vždy to, že se objeví nějaký adept, který zvládl přeměnu jakéhokoli kovu na zlato,vytvořil speciální prášek, pomocí něhož toho lze dosáhnout, a tento prášek obvykle věnuje nějakému lékárníkovi. Tehdy (v 17. – 18. století) totiž byla součástí každé lékárny malá chemická laboratoř. Potom zmizí beze stopy. Každého, kdo tento prášek vlastní, ale neumí ho vyrobit, se zmocnila touha po slávě, moci a neschopnost přiznat, že není adept ani mistr. Proto jejich další život se velmi zkomplikoval, především díky mocným, kteří po zlatě touží stále a to za každou cenu. Povídky jsou psány jako historické životopisy, že nevíte, jestli si Meyrink tak dokonale vymýšlel, či čerpal z nějakých pramenů. Jsou velkým poučením i pro hledače pravdy jakýmkoli dalším způsobem. Pro ně platí slova mnicha Laskarise z první, nejdelší povídky: „Cesta adeptství je cestou pro bdělé, ne pro snílky. Kdo se na této cestě propadne do snění, je politováníhodnější než ten, kdo na ni nikdy nevstoupil. To, co může být jen použito a získáno zkušeností, nesděluj nezasvěceným ani zasvěceným.“ Nádherné čtení, při němž si možná ani neuvědomíte, že jsou vám mezi slovy sdělovány velké pravdy. První svazek edice Symposium skvěle začal.

 

Gérard de Nerval
PŘÍBĚH CHALÍFY AL-HÁKIMA
(Volvox Globator, 1996, 80 stran, z francouzštiny přeložila Kateřina Vinšová)

Přiznám se, že jsem přečetl již ledacos, ale právě Gérarda de Nervala ještě ne. Bylo to tedy mé první seznámení s ním a musím říci, že šťastné. Příběh chalífy al – Hákima je součástí rozsáhlého, asi 1200 stránkového díla Cesta do Orientu. Mezi evropskými intelektuály a romantiky 20. let 19. století bylo módou cestovat do Orientu – viz G. G. Byron, E. Delacroix, B. Disraeli nebo i náš K. H. Mácha (i když ne do Orientu). Sám Nerval se vydává do Egypta a Sýrie na konci roku 1842 po dlouhodobé psychické chorobě a smrti své milenky. Tehdy je již uznávaným překladatelem např. Fausta (uznání od samotného J. W. Goetheho), divadelním dramatikem a vydavatelem. Z díla Cesta do Orientu je nejvíce ceněna Královna ze Sáby, kterou přepracoval na román.

Chalífa al-Hákim je skutečnou postavou z roku 1000, kdy se podle později vzniklého náboženství drúzů narodil nový mesiáš jako vládce egyptský a syrský. Ačkoli mu jinak poddaní věřili na slovo, když se však prohlásil vtěleným Bohem a začal rušit synagogy, mešity a kostely a chtěl, aby byl takto uctíván, většina z nich to odmítala. Později podle legendy umírá dýkami vrahů jako oběť spiknutí i se svým dvojníkem. Možná však byl zachráněn a v poušti založil náboženství drúzů, z něhož se pak stává národ Drúzů. Příběh je napsán jako Pohádky tisíce a jedné noci, tak je napínavý, romantický a tajemný. Přesto však obsahuje základní historická fakta obohacená o některé autobiografické rysy. Velmi uznávaný Nerval nedlouho nato tragicky sebevražedně umírá.

Dotek, č. 9, září 1996, Jiří Mazánek

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 3915