ZBĚSILOST V SRDCI Podle záhadného Agejeva

K rozruchu kolem jména MICHAIL AGEJEV došlo poprvé v roce 1933, kdy se do rudou představitelů ruské emigrace v Paříži dostal tímto jménem opatřený balíček se dvěma rukopisy . povídkou Pakáž a Románem o kokainu. Montparnaská bohéma přijala oba texty, které svou poetikou odpovídaly jejím idejím, více než příznivě. Její zásluhou se pak novela KOKAIN dočkala svého knižního vydání již v roce 1936. Na počátku osmdesátých let byly otazníky spojené s jejím autorstvím opět oživeny. Kdo je skutečným autorem, se však dozvíme již stěží. Možná je jím jistý Marko Levi, možná jde o literární mystifikaci slavného V. Nabokova.

Vadim Maslennikov, student prominentního moskevského gymnázia, je nucen proklestit si cestu k budoucímu životu řadou různorodých vztahů – k matce, spolužákům, dívkám- Svou neschopnost normálně komunikovat, potlačit stud za svůj původ a snahou vyniknout i za cenu nejhorší pověsti upadá bystře uvažující mladík s citlivou duší do stále hlubších pocitů nepochopení. Objevit a utvrdit ve vlastní duši i ty dobré stránky mu pomáhá jeho osudový milostný vztah. Vadim však nedokáže překonat svoji rozpolcenost, vyrovnat se s průvodními komplikacemi takové změny, a tak se znovu dostává do kolotoče neupřímností, podlostí a nakonec i do sebezničující hry s drogou.

Zkušenosti vnímavého pozorovatele života nutí Vadima k úvahám o hranici mezi dobrem a zlem, mezi všeobjímající láskou a hlubokou nenávistí: „... lidská duše je založena na principu houpačky a po násilném pohybu směrem k Ušlechtilosti Ducha následuje co nejsilnější pohyb k Zvěrské Zběsilosti.“ S podobnými myšlenkami samozřejmě nemusíme souhlasit – koneckonců jedním z jejich cílů je vytvořit autentický obraz uvažování mladého člověka, jenž nemá dostatek síly obrátit směr svého putování od záhuby. Jistou dávku pravdivosti bychom jim ale upírat neměli. Téma věčného sváru mezi nejušlechtilejšími a nejnižšími city v člověku není v životě ani v literatuře ničím novým. Člověk zmítající se mezi těmito krajnostmi se může často cítit svou přirozeností blíže té negativní, hydeovské.

Novela Kokain je tedy nejen ukázkou jedné z možných cest k drogové závislosti, ale především příběhem člověka, který sice dokáže nadmíru dobře reflektovat své pocity a chování, není však schopen ani nechce podřizovat se společenským normám.

MICHAIL AGEJEV: KOKAIN, přeložila Olga Uličná, vydal Volvox Globator

Nové knihy č. 9, únor 1996, MARKÉTA PANOUŠKOVÁ

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 4345