Filosofující vlk mezi řidítky

Románem Zen a umění údržby motocyklu (1974) se americký autor švédského původu Robert Maynard Pirsig (1928) výrazně vyslovil k jednomu z ústředních témat současného písemnictví USA – ke krizi mezilidské komunikace. Volvox Globator, který knihu v překladu Karla Klusáka a v příkladné ediční přípravě bývalého odeonského redaktora Jana Zelenky vydal v naší jediné specializované řadě americké prózy Na cestě, připomíná v anotaci kultovní ohlas této pozoruhodné výpovědi a racionálních blocích v moderním člověku.

Třebaže výchozí situace textu - tedy bytí „na cestě“, která má větší význam než cíl – ideálně naplňuje Kerouakovský titul řady i její hlavní výběrové kritérium, nelze si nevšimnout, že Pirsigova próza americké poválečné kulty výrazně přesahuje, stejně jako je tomu v knihách Brautiganových. Autor zjišťuje, že beatnická, hipířská či motorkářská hnutí (symbolizovaná v textu párem Johna a Sylvie) poskytovala jedinci vždy pouze efemérní, v zásadě negativistické útočiště, a poukazuje na nutnost dlouhodobější a pozitivnější životní alternativy. Pakliže bychom Pirsigův text abstrahovali pouze na sumu informací psychologického charakteru, chtělo by se skoro říct, že předchází dnešním studiím o síle pozitivního vědomí.

Literárně vidíme Pirsigovu knihu jako „román o putování“, či spíše jako zakuklený Bildungsroman. Na autentické zkušenosti vystavěný text totiž tvoří dvě překrývající se linie: v aktuálním autorském čase sledujeme jízdu tvůrce a jeho syna Chrise, zatímco v retrospektivě ich-hrdina (převzal symbolické jméno Faidros ze stejnojmenného platonského dialogu, jež značí „vlk“) postupně rozkrývá svůj originální filosofický náhled, který je jádrem sdělení. Zen, obvyklá rekvizita amerických literárních kultů a alternativních modů vivendi, kterou zmiňuje titul práce, není v knize zdaleka mírou všech věcí – reprezentuje pouze některá autorova východiska, stejně jako avízovaná problematika péče o jednostopá motorová vozidla slouží pouze k ilustraci autorových idejí.

Dvojaká identita Pirsiga-Faidra – ovlivněná staršími léčebnými metodami psychiatrie, které zachytil třeba Keseyho román Vyhoďme ho z kola ven – se stala dějovou zápletkou, jejíž rozuzlení autor-hrdina tají do nejzazšího okamžiku; rychlost jejího odhalení může být měřítkem čtenářské zkušenosti. Kniha však není ani tak záznamem o východu z duševní nemoci, ale konceptem, jenž argumentuje proti tradičnímu myšlení v subjekto-objektových vzorcích a vůbec ve všech vzorcích a dichotomiích zavedených aristotelovskou dialektikou. Konceptem, který hájí nedefinovatelnou kvalitu imanentní v každém člověku a který naopak k hrdinové nemoci (ve výše uvedeném tradičním kauzálním chápání) přispěl. K jeho sledování stačí základní znalost dějin filosofie.

Dědictví starořeckého myšlení je už však napevno ukotveno v mozku západní civilizace, takže jakýkoli popis poselství této knihy bude veden z druhého břehu. Kdybychom však sledovali čtenářský ohlas práce, dostaneme se do zajímavých souvislostí: pokud byl vnímatel zasažen jejich filosofickým sdělením, čili pokud se s knihou identifikoval, paradoxně to o blocích moderního racia a o jeho sklonu k napodobování vypovídá víc než dost. A Pirsigovi to by při tom možná stačilo nějak takhle: pozoruj kvalitu, kterou cítíš a kterou nepotřebuješ definovat učenými frázemi. Ta je textu vlastní naprosto nepochybně.

Robert M. Pirsig: Zen a umění údržby motocyklu, vydal Volvox Globator

Nové knihy č. 9, únor 1996, PETR MATOUŠEK

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 4507