Již podruhé vyšla v českém překladu Kateřiny Zvelebilové a Jana Ulricha kniha Mluví Černý jelen. Poprvé vyšla promluva indiánského šamana v roce 1998 v dnes již neexistujícím nakladatelství Hynek jako 3. svazek edice Indians, kterou řídil Jáchym Topol, tehdy na vrcholu svého "indiánského období". V roce 1930 zajel spisovatel a básník John Neihardt do rezervace Pine Ridge, kde měl podle informací bydlet vyjímečný indiánský medicinman. Skutečně našel jeho chatrč mezi kopci. Dřevěná bouda o jedné místnosti. Tam seděl starý muž, který v sobě po mnoho mlčenlivých let uchovával svojí "vizi pro lidstvo", o které svolil bílé tváři vyprávět. Když byla kniha poprvé vydána v roce 1932, zapadla. Její nové vydání v roce 1961 už ale našlo společnost v jiné atmosféře. Kniha se stala jedním z duchovních zdrojů hippies a vůbec lidí, kteří najednou měli chuť a potřebu dozvědět se něco o jiných kulturách než byla ta jejich, konzumní. A to přesto, že Černý jelen konvertoval ke křesťanství, což se z obav před ztrátou autentičnosti indiánské vize, snažil autor knihy všemožně zatajit a potlačit.
