Chuť jiné zábavy

KNIHY, PIVO, UNDERGROUND

Po obědě jsem se posadil s knížkou do parku a přemýšlel o tom, jak se přeměňuje trávení volného času a co všechno je dnes ještě zábava. Když pozoruju lidi na lavičkách, na knihy a „smartphony“ je to zhruba remíza. Třeba na Ukrajině čte údajně jen jedna setina lidí, jsme na tom stále ještě dobře. A potvrzuje mi to i Richard Klíčník z žižkovského nakladatelství Argo. Ten poznamenává: „Knihy jsou zábava, a to nejen pro čtenáře, ale zejména pro vydavatele, kterým se leckteré tituly rozhodně nevyplatí. Na druhou stranu čtenáři dostanou až výsledek. My se bavíme už během procesu výroby. Nevěřili byste jak...“ Já mu věřím. Argo není ostatně sympatické jen nabídkou kvalitní literatury, ale i schopnosti využívat k propagaci svých titulů sociální sítě. Je potřeba držet dech s dobou. Další nakladatelství, VOLVOX GLOBATOR, se rozhodlo propojit četbu a zábavu vcelku neobvykle. Ve svém knihkupectví ve Štítného ulici nejprve začalo provozovat literární kavárnu, ale po vydání knihy 1001 piv, která musíte ochutnat, než zemřete se majitel Vít Houška rozhodl pomoci svým čtenářům v tomto nelehkém úkolu. V prostorách za knihkupectvím se objevila lednice s (nejen) belgickými pivními speciály a zhruba před půl rokem také čtyři pípy, kde se střídají piva z malých pivovarů. „Říkali mi, že jsem se zbláznil, když chci na Žižkově prodávat pivo, ale chytlo se to,“ vzpomíná Vít Houška.

Podnik určitě neoslní interiérem, ale atmosféra je tam neuvěřitelná. Každý měsíc vernisáž, jednou za čtrnáct dní koncerty, hrál tu třeba Hutka či kultovní kapela Ženy. Ale to není vůbec to hlavní. Když jsem do „nakladatelské hospůdky“ v podvečer dorazil poprvé, u jednoho ze tří stolků seděla partička chlapíků samý vous, vlas a džíska (pro juniory: kultovní, leckdy odrbaná džínová bunda). Člověka hned ovanul zvláštní duch undergroundu. Dobře naladěný padesátník objednává lahvinku dánského piva Mikkeler Black Whiskey, které má 18 % alkoholu, pije se z koňakových skleniček. A stojí bez pár korun tři sta, přičemž onen padesátník vykládá o tom, jak se člověk dříve „sťal“ za sedmnáct korun, což se rovnalo deseti pivům, což působí trošku jako výjev z filmu. Zrovna se tu vehementně připravovalo promítání fotek z Madagaskaru, takže jsem měl stejně naspěch, ale prostor Volvoxu si mě okamžitě získal.

Když jsme se sem v širší redakční sestavě vydali na návštěvu podruhé udělat pár fotek a vypít v klidu pár piv, zrovna se instalovala nová výstava a opět tu panoval drobný chaos. Tady se zkrátka pořád něco děje. Náladě to však rozhodně neubralo. A právě tehdy, když mě zbytek redakce opustil, jsem se přesvědčil, jak zdání klame.

Žižkovské listy, společenský měsíčník, č. 4, květen 2013, Tomáš Stejskal

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 4925