| ||||||||||||||||||||||||
|
Dosud nejobsáhlejší překlad Libora Martinka
Martinkův překlad je prvním reprezentativním představením tvorby S. Grabińského (1887-1936) českému čtenáři. V tomto ohledu tedy zaplňuje jistou mezeru, když např. na Slovensku byl výbor povídek a novel S. Grabińského vydán již před dvěma lety (Šialená záhrada, Bratislava, vydavateľstvo Európa 2010, přeložil Tomáš Horváth). Jak ve svém doslovu „Borovice na skále“ (jeho název je inspirován metaforou, kterou použil spisovatelův přítel a popularizátor jeho tvorby Karol Irzykowski) překladatel a editor doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., odborný pracovník Ústavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity a vedoucí Kabinetu literárněvědné komparatistiky ÚBK, zdůraznil, charakteristickým rysem Grabińského děl je spojení náladové fantastiky s filozoficko-psychologickou problematikou. Tak ostatně prozaika a dramatika Grabińského, profesí středoškolského učitele, jenž se ve třicátých letech pro nevyléčitelnou tuberkulózu uchýlil do ústraní a byl po celý zbytek svého života autorem spíše nedoceňovaným a zapomínaným, prezentuje již Slovník polských spisovatelů (Praha, Odeon 1974). Výbor „V domě Sáry a jiné povídky“ vznikl z polských originálů Wydawnictwa Literackiego w Krakowie za podpory překladatelského programu Instytutu Książki a rozsahem téměř šesti stovek stran je zatím nejobjemnějším překladem Libora Martinka. Obsahuje celkem 36 Grabińského prací, z nichž některé byly již vydány v Německu, Rusku, USA, Kanadě a v Portugalsku. Přímo v Grabińského rodné zemi se o připomenutí autorova tvůrčího odkazu zasazoval dokonce klasik polské sci-fi Stanisław Lem. K vydání v Literárním nakladatelství v Krakově připravil v edici Stanisław Lem poleca (doporučuje) výbor Niesamowite opowieści. „Překládáním výboru z povídek a novel výjimečného polského meziválečného spisovatele Stefana Grabińského, který je mimo jiné rovněž autorem eseje Zagadnienie oryginalności w twórczości literackiej (Otázka originality v literární tvorbě), jsem strávil rok,“ píše Libor Martinek v závěru doslovu. „Nechci přitom tajit, že se mi v té době děly i neobyčejné věci v soukromém životě, jejichž symbolika měla paralelu v symbolice právě překládané povídky či novely,“ dodává a souhlasí s těmi, kdo již dříve ocenili Grabińského jako autora evropské úrovně a hned při jeho debutu předvídali překlady jeho novel v zahraničních literaturách. Noviny Slezské univerzity č. 17/3, srpen 2012, (ian) |
© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR | Počet přístupů na tuto stránku: 5234 |