| ||||||||||||||||||||||||
|
1001 piv, která musíte ochutnat, než umřete
Další z edice knih, které se nám snaží doporučit, co bychom měli vyzkoušet, než zemřeme, se věnuje pivům. Mnozí čtenáři budou o něco klidnější, když zjistí, že už pár kusů z téhle publikace jistě urazili. Českých piv je tu totiž až překvapivě hodně (celých padesát), ještě překvapivější je jejich výběr. Dostalo se na téměř všechny značky považované u pivních labužníků za nepitelné. Většinou jde však o varianty ležák, případně tmavé. Najít ale v Gambrinusu „trávovou stopu a citrónový podtón“ vyžaduje značnou dávku imaginace. Řazení podle pivních stylů editorovi přišlo „příliš náročné a potenciálně rozdělující“, a tak zvolil dělení podle barvy (!) na piva jantarová, světlá, bílá, tmavá a speciální, což je nepřehledné a o pivu to příliš nevypovídá. Škoda, že se autoři nerozhodli oddělit alespoň spodně a svrchně kvašená piva. A tak vedle sebe najdeme klasický tmavý ležák, stout a porter. IPA je rozházená snad všude. Nejvíce u sebe drží piva bílá, která většinou obsahují pšenici, a do speciálů se sesypalo to, co jinde barevně moc nesedělo (z českých třeba kaštanové od Rambouska). Vytknout by se knize dal místy i překlad. Pivo třeba bylo „vypuštěno do pravidelné nabídky“, Kaori Oshita pak „říká, zda si nebyli jisti, že by se prodávalo“. Trochu překladač Google. Nevýhodou publikace mimoto jistě je její váha a nemožnost do ní zapisovat vlastní poznatky. I tak je to ale pro pivaře-gurmána tak trochu povinná četba. 15. 2. 2012, A2, Jiří G. Růžička |
© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR | Počet přístupů na tuto stránku: 5530 |