»Svoboda v podnikání zbídačuje lidi«

Dílo biologa a filozofa Bohuslava Brouka z let třicátých až padesátých minulého století se stává aktuálním, řekli si v žižkovském vydavatelství and nakladatelství VOLVOX GLOBATOR, a editor Viktor A. Debnár se pustil s chutí do práce.

Z rozsáhlého Broukova spisu O šalbě svobody a filosofie s podtitulem Pojem svobody v dějinách lidského myšlení a jeho patřičný význam si však - zřejmě pod ekonomickým tlakem - vybral pouze závěr (str. 417-466), což je pro čtenáře poněkud ke škodě věci.

V ediční poznámce se sice seznámíme s obsahem celého spisu pomocí názvů jednotlivých dílů a kapitol, to však pouze vyvolá touhu, o které čtenář neví, kdy a zda vůbec bude ukojena, pouze zdůrazní absenci dlouhé poznávací fáze před intelektuálním vyvrcholením. Takto by si vydavatel asi neměl se čtenářem zahrávat, je to jako by ze Shakespearova dramatu Romeo a Julie vydal pouze závěrečnou pasáž se sebevraždami....

Brouk spisu věnoval dle vlastních slov »léta večerů i celých víkendů«, a jak se přiznává také něco času ve »svém zaměstnání chlebařském«. Limitovala jej nedostatečně vybavená univerzitní knihovna v Melbourne, kam po Vítězném únoru utekl před novým režimem, aby nakonec dospěl k názoru, že »Anglosasové jsou ještě větší mistři v prznění života, než kremelští vládcové«. Popudem k dlouhé a tvrdé práci mu bylo vyjádření ministra Dullese k ministru Molotovovi v Berlíně, že demokracie není to, o čem mluví Molotov, nýbrž to, co lidstvu vězí v srdcích již dva tisíce let. Brouk se za tyto žvásty západních politických veličin stydí. Obává se však, že doma by psal celou práci pro akademický senát, kdežto RECENZE MĚSÍCE tady ji píše pro šuplík, s »jehož obsahem si za deset let vytře nějaký mongolský dělňásek své žluté tváře«.

Ale pojďme k Broukovým poznatkům. Podrobným průzkumem pojmu svobody dochází k zjištění, že nesvoboda je pouhý pocit, který vzbuzuje naše rozhodování, přichází-li do konfliktu s našimi přáními na základě své sociální determinace. Jiné svobody neexistují: jsou toliko artefakty našich myšlenkových konstrukcí. Zásadně je pocit nesvobody subjektivním jevem; avšak v případě, že je sdílen velkým počtem jednotlivců, stává se sociálním faktem. Svoboda jsou boty, které nás netlačí; ale netlačí-li nás boty, naše cítění tím není o nic obohaceno. Tlačí-li nás boty, pak víme, že to nejsou boty dobré pro nás; ale o jiných botách těžko můžeme říci, že jsou pro nás dobré, dokud se z tlačících nevyzujeme a jiné nevyzkoušíme, píše Brouk jistě i s ohledem na zkušenost, kterou udělal v pražském obchodním domě Bílá labuť, jenž spolu s dalšími patřil jeho otci.

A že podnikání rozuměl opravdu, ale opravdu mnohem lépe než teoretici z různých prognostických ústavů, kteří nám zde po převratu začali horovat pro svobodu podnikání, jakožto hlavní svobodu, jež zajistí prosperitu celé lidské společnosti, dokládá i plamenný závěr: »Svoboda v podnikání zbídačuje lidi! (…) Lidé ocitnuvší v nouzi, jsou vydáváni na milost a nemilost charitě, která z nich činí lidství nedůstojné žebráky, na jejichž nejskrovnější zabezpečení se mají vybrati (příspěvky) mezi drobným, chudým lidem, aby bohatí nebyli státní péčí o ně daňově zatěžováni.«

Tento závěr se může zdát i některým čtenářkám a čtenářům Haló novin po dvaceti dvou letech intenzivní propodnikatelské propagandy vedené zejména v České televizi, ale i v Právu, poněkud unáhlený. Leč takový je prostě Brouk: nezařaditelný, nekorektní, šokující. A proto nedá-li čtenář na doporučení recenzenta a nepočká, až bude spis O šalbě svobody a filosofie vydán kompletně, doporučuji k Broukovi jako sladký zákusek třeba knihu Kybersocialismus od pánů profesorů Cockshotta a Cottrella, která je zdarma ke stažení ve formátu PDF na stránkách www.sok.bz.

21. 11. 2011, Haló noviny, Milan ROKYTKA

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 6361