Skandální knihy: Rytíř von Sacher-Masoch a slast z bolesti

Leopold von Sacher-Masoch Venuše v kožichu

Každá akce má svou reakci: jestliže markýz de Sade propůjčil nedobrovolně své příjmení sexuální úchylce řečené sadismus, po rytíři von Sacher-Masochovi je pojmenován masochismus. Čili takové sexuální chování, které si libuje v podřízenosti, častokrát doprovázené různými druhy trýznění.

Bohaté a nepochybně kvalitní literární dílo Leopolda von Sacher-Masocha (1836-1905), syna policejního ředitele z haličského Lvova, bývá redukováno na jediný spis: novelu Venuše v kožichu (Venus im Pelz), publikovanou v roce 1858. Její osou je do značné míry autorovo vlastní snění, které později proměnil ve zkušenost: jde o zápisník muže, který rozehrává ve vztahu ke své domině široký rejstřík sexuálních fantazií, v nichž vystupuje jako otrok. Na rozdíl od Sadových spisů však Sacher-Masoch zůstává u náznaků -explicitní pornografické scény bychom u něj hledali marně.

Leopold von Sacher-Masoch studoval na pražské Univerzitě Karlově, později se přesunul do Štýrského Hradce, kde získal docenturu. Toulal se po Evropě, psal a vstupoval do svazků se ženami, které byly ochotné realizovat jeho sexuální představy: přinášet mu slast bitím, bičováním, různými druhy zákazů, příkazů a podobně. S Fanny Pistorovou dokonce uzavřel smlouvu, v níž jí dal „čestné slovo, že se pro příštích šest měsíců stane jejím otrokem, že bez výhrad vyhoví všem jejím touhám a splní všechny její příkazy“. Podobnou dohodu uzavřel se svou manželkou Aurorou Rumelinovou, která mu splynula s hrdinkou Venuše v kožichu.

Osud Sacher-Masocha byl tragický: pro svůj židovský původ a konfliktní osobnost čelil nepřestajné kritice, většina jeho díla zmizela v zapomnění a on sám propadl ke konci života šílenství. Objevila jej teprve druhá polovina 20. století: v komiksu Guido Crepax, v hudbě Velvet Underground a ve filozofii Gilles Deleuze.

14. 08. 2010, MF DNES, Radim Kopáč

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 5880