Iain Banks je stejně úchvatný i v netradičním hávu

Románové dílo Iaina Bankse, jednoho z nejlepších současných britských autorů, si většina z nás spojí s úchvatnými postapokalyptickými obrazy, sondami do hlubin odlidštěné společnosti, překvapivě hlubokými vhledy do psychologie a mechaniky násilí vládnoucího ve společnosti a především s fascinujícími, temnými příběhy.

A není divu. Většina Banksových knih taková skutečně je, rozhodně přinejmenším ty, které jsme měli možnost poznat v českém překladu.

Pominu-li směšný pokus o převod knihy Consider Phlebas, pak jsme měli možnost ve výborných českých překladech číst Banksův románový debut Vosí továrna, eroticky dekadentně laděnou Píseň kamene, antiutopický Most a v podobě knihy Líc a rub se nám dostaly i ukázky z druhé části Banksovy tvorby - totiž ze žánru sci-fi (pro zajímavost: své sci-fi romány Banks podepisuje Iain M. Banks).

I mezi českými čtenáři si Banks záhy vytvořil podobnou reputaci jako po celém světě: především je to mistr příběhu, dokáže úchvatně pracovat s napětím a "rychlostí" vyprávění, kdy někdy děj kouskuje rafinovanými zápletkami, jindy naopak volí až brutálně přímočarý spád.

Stvořitel fiktivní epochy
Stejně tak dokáže vybudovat naprosto přesvědčivou atmosféru a třeba v Písni kamene se mu podařilo evokací atmosféry, již známe z románů a filmů vyprávějících o dozvucích první světové války, vytvořit fiktivní epochu; též je to mistrný pozorovatel, natolik pozorný, že kdyby nějaký sociolog ve své studii situace ve společnosti na přelomu dvacátého a jedenadvacátého století vycházel výhradně z Banksových románů, nijak podstatně by se nezmýlil. Všechny tyto aspekty čtenáři právem očekávali v románu Vraní ulice, který nedávno vydal Volvox Globator v překladu Matěje Turka.

Anglická kritika považuje, jistě právem, Vraní ulici za jeden z nejlepších Banksových románů. Na druhé straně jedním dechem třeba dodat, že z hlediska autorovy tvorby je to kniha dosti netypická. Ale možná právě proto je tak ceněná - zatímco všechny ty potemnělé příběhy plné násilí a odlidštěných vztahů byly vnímány jako postupné cizelování jednoho obsedantního tématu, zde je kniha, jež je v kontextu Banksova díla unikátní, a jako taková je taky vnímána.

Vraní ulice je v podstatě realistický román, snad dokonce bildungsroman, jenž zachycuje zrání mladého hrdiny jménem Prentice. Román otevírá úžasná scénka z pohřbu hrdinovy babičky, která je podána s typickým banksovským humorem: Prentice sedí na obřadu, vzpomíná na to, co všechno s babičkou zažil, do čehož se ovšem mísí reminiscence okamžiků těsně před pohřbem, kdy jej maximálně zaměstnávala otázka, zda vyrazit na pohřeb v bílých teniskách, a celá scéna graduje výbuchem při kremaci - rozpačitý lékař zapomněl babičce vyndat kardiostimulátor.

Pohřeb vypravěči slouží i k tomu, aby nám představil téměř celou Prenticovu rodinu - tedy s výjimkou strýčka Roryho, který záhadně zmizel. Postupně zjišťujeme, že rodina McHoanových patří mezi zámožné a prastaré skotské rodiny, ovšem - jak už to v takových případech bývá - ne vše je počestné a ne všechny činy jejích členů morální.

Zatajená vražda
A nejenom to, jak Prentice mezi svými adolescentními zkušenostmi se sexem, alkoholem a drogami, milostnými zklamáními, životními prohrami, ale i vítězstvími zjišťuje, je docela možné, že na nedávné minulosti rodiny leží stín vraždy. Díky svému intelektu i odhodlání protagonista nakonec uspěje - zjistí, že ne vše je tak, jak se jeví, a opět pevně uchopí do rukou opratě svého vlastního života, který mu se mu začal rozpadávat před očima. Prozradit víc ale už skutečně nelze.

Hlavní devízou románu je opět úžasná výstavba zápletky, takže i navzdory svému rozsahu kniha čtenáře nepustí ani na chvilku. K tomu je nutno - jako výrazné koření - připočíst charakteristický neomšelý Banksův humor, výbornou práci s jazykem a neobyčejně bystré postřehy ohledně soudobé reality.

Překladatel Matěj Turek tu stál před velice náročným úkolem, jehož se zhostil se ctí: kniha se dobře čte, je tu spousta velmi zajímavých řešení překladatelských oříšků, některá opravdu výborná, ovšem o to víc zarazí občasné nepřesnosti, které pak bohužel navozují dojem jisté nevyrovnanosti. To naštěstí nemění nic na tom, že si český čtenář tuto knihu může plně vychutnat.

Iain Banks: Vraní ulice,
překlad Matěj Turek.
Volvox Globator 2004.
565 str., 499 Kč

28. 06. 2004, Hospodářské noviny, Ladislav Nagy

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 6625