Česky bez ctinovánek a klaněnin

Když se řekne purista, každému se vybaví čistonosoplena, Václav Jan Rosa a jeho pokračovatel Jan Václav Pohl (?1720 Hradec Králové1790 Vídeň). Tento význačný gramatik pozdní doby barokní a autor pravopisné reformy z roku 1786, který mj. učil česky budoucího císaře Josefa II., byl dějepisci českého jazyka dlouho jen vysmíván a haněn. Nemůže za to jen odsudek Dobrovského, ale i místní obyčej papouškovat autority (například Dobrovského).

Kniha Není hrubě zdrávo v tom povětří pozůstati aneb Všeliká rozmlouvání, při potkání a ranním navštívení, etc. vrací Pohla do širšího povědomí o poznání přívětivěji výběrem čtenářsky přístupné, z dnešního pohledu humorně kratochvilné části Pohlova díla, která současně přibližuje jeho dobu. Po úvodu Martina Valáška následuje 25 cvičných konverzačních dialogů, jež Pohl připojoval na konec své vlivné mluvnice češtiny Gramatica linguae Bohemicae oder Die Böhmische Sprach-Kunst (1. vydání 1756). Hovoří se v nich o počasí i vstávání, o jídle i oblékání, o hospodářství i obchodu, o nábytku i psacích potřebách, o cestování i restauraci. Obsahují mnohé obraty, které se nakonec neujaly, jako je v soustejnu (v uniformě), platit poštomzdli (poštovné) či zemitrnot (zemětřesení). Knihu, která vychází v pozoruhodné grafické úpravě (jediná výtka: číslování vysvětlivek římskými číslicemi není přehledné a je mírně posunuté), uzavírá parodická cestovní povídka Aloise Lisického O Pobožovi a Vlčánkovi (1920), psaná Pohlovou češtinou.

Není hrubě zdrávo v tom povětří pozůstati...

Jan Václav Pohl Edice a předmluva Martin Valášek. V edici SMIL vydalo nakladatelství Volvox Globator, Praha 2007. 96 stran.

05. 01. 2008, Lidové noviny, Daniela Iwashita

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: