Tone Pavček: Krajina na návštěvě

Tone Pavček: Krajina na návštěvě. Volvox Globator, Praha 2005

Mezi významné překladatelské počiny Františka Benharta z poslední doby zcela jistě patří výbor z tvorby básníka Tone Pavčka Krajina na návštěvě, připravený společně s Hanou Chmelíkovou (vydal Volvox Globator 2005). Konečně se totiž k českému čtenáři dostává soubor básní lyrika, jehož postavení ve slovinské literatuře posledního půlstoletí je víc než výsostné.

Pavček debutoval ve společné prvotině Básně čtyř (Pesmi štirih, 1953) spolu s Janezem Menartem, Kajetanem Kovičem a Cirilem Zlobcem. Tato útlá knížka znamenala v době vzponu ideologických schémat, rudých neosobních říkanek, frázovitých budovatelských hymnů socialistického realismu téměř historický předěl: vrátila se k niterným výpovědím předválečných autorů jako byl Ivan Minatti, Božo Vodušek nebo Edvard Kocbek a předznamenala nástup intimistů a autorů 60. let, jako byl Dane Zajc, Gregor Strniša či Svetlana Makarovičová (více viz Sedm slovinských básníků, vydal Torst 1994). Pavčkovy jasné tóny bezprostřední chvály života měly přitom tak daleko k jásavému optimismu budovatelů. Tyto tóny pak předurčovaly i recepci dalších Pavčkových sbírek, byť se k té živelné radosti připojily i tóny hořké a zadumané, jak na to upozorňuje autor vstupního slova, slovinský literární historik Matjaž Kmecl.

Pavčkovy „pohanské chvalozpěvy“ (jak zní název jedné z jeho významných sbírek) se s důvěrou obracejí k rodné zemi, kraji Doleňsku, jeho typickým horizontům lesů, zvlněných kopců, zelené hladině řeky Krky a především lidem, kteří tento kraj zabydlují, přetvářejí, přenášejí v něm minulost v konkrétní čas, který uzrává v trvající věčnost.

Pavček krajinu a zemi vidí ve více rovinách – v důvěrně známé příbuznosti, v kraji, s nímž je spjat svou fyzickou existencí, prací, domem, vinohradem, příbuzenskými svazky. Promítá však do krajiny i svazky symbolické – provázanost rodů, předků i budoucích pokolení, krajina je pak nejen průvodcem lidské existence životem, ale i prakticky nutným předpokladem jeho plné existence. Básník se pak ani v ohrožení, samotě, necítí ztracen či opuštěn. Taková krajina pak má nezměrnou hodnotu, je nepominutelným dílem veškerestva.

Pavčkova krajina není ani pasivní kulisou: chvěje se, dává sílu. Děje se ve svém vnějším rozměru i jako vnitřní vazba na duchovní svět. Pavčkovy průzračné texty pracují i s dobře známými motivy stromu, řeky, půdy, které u něj dostávají až archetypální, symbolický význam. Nikdy nevynechá důraz na vztah k člověku, v básních vychází ze svého bezprostředního okolí, zkušenosti – dvůr, vinohrad, dům, zahrada. Mezi nimi vládne důvěra, pevné pouto trvajícího času.

Za speciální zmínku stojí i básnické eseje, kterými editor českého výboru knihu proložil. Jde o texty z Pavčkových knih esejů z nedávné doby, které jsou převážně věnovány jeho rodnému kraji, vzpomínkám a životnímu bilancování. Ač formálně odlišné, přece motivicky i myšlenkově tvoří s básněmi nedělitelný celek.

Pavčkovy básně, velmi zřetelně vymezené krajem Doleňska, jemuž dominuje řeka Krka a vinorodné svahy kopců, nezaměnitelně vdechují místu kouzlo, znehybňují neopakovatelnost vzpomínky, hovoří o prorůstání časoprostoru, ve svých básních hodnotově region vertikalizuje – upozorňuje na jeho etickou celistvost, která zakotvuje člověka v jeho těkání současným světem. Pavček za pomoci místa odnímá času jeho definitivnost – krajina se stane tím, co ponese stopu člověka ještě dlouho po jeho fyzickém odchodu. A cit pro dech krajiny dává člověku vědomí souvislosti s hlubší podstatou vně současnosti a pomíjivosti.

Pavčkovy verše se rozdávají svou upřímností, důvěrností, a nevtíravě pobízejí k blízkosti. Nabízejí smíření s vlastním srdcem, povinnosti s vinnou, hledá trvající podstatu, objevuje trvalé hodnoty ve světě kolem nás. Je to meditace, ne imperativ. Proto je Pavčkova poezie vzácně důvěrná, otevřená v ranách i bolestech a smířlivá z pohledu stálosti dobra a zla v člověku.

15. 10. 2005, iLiteratura, Aleš Kozár

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 6499