Vtipný, provokativní Amis

Jedním z žánrů, v nichž anglosaská literatura tradičně vyniká, je esej. A tak vyhlášenému stylistovi, jako je Martin Amis (*1949), sedne tento žánr dokonale. Knižně vydal několik svazků esejů dříve publikovaných v novinách nebo časopisech, dlouhým esejem je vlastně i jeho autobiografie Zkušenost (orig. 2000) nebo kniha o stalinismu Koba Hrozný (2002). Soubor Na návštěvě u paní Nabokovové a jiná setkání (1993) obsahuje eseje psané pro různá periodika, hlavně Independent a Observer v druhé polovině 80. a na počátku 90. let. Najdeme tu texty o literatuře, ale Amis píše stejně dobře i o tenise, jaderných zbraních, populární hudbě či o turnajích v házení šipek.

V jistém smyslu tento soubor představuje fragmenty zmizelého světa. Železná opona a hrozba jaderného konfliktu mezi dvěma velmocemi - téma, o které se Amis silně zajímal a které se odráží ve většině jeho románů z 80. let - ustoupila do pozadí; obdivovaný Graham Green a Věra Nabokovová, manželka velkého a přiznaného Amisova vzoru, jsou po smrti a hudební scéna má dnes jinou podobu, byť Madonna zůstává a stejný je patrně i mechanismus na výrobu celebrit: "Slavné postmoderní celebrity jsou součástí svého soukolí na výrobu publicity a o tom jediném vám dovolí napsat: o svém soukolí na výrobu publicity. Recenzujete jejich podobu, vytvořenou soukolím publicity. Umírá dokonce i skromné literární interview, nebo přinejmenším stárne," píše autor, když je na poslední chvíli zrušen rozhovor, který měl dělat s královnou popu.

V knize Zkušenost Amis - pro někoho možná překvapivě - prokázal schopnost sympatie. I v tomto souboru jsou nejlepší eseje o někom, k němuž má Amis vřelý vztah. Vedle Greena a rodiny Nabokovových to platí zejména o básníku Philipu Larkinovi - v knize je otištěn krátký nekrolog psaný pro Vanity Fair. Navzdory stručnosti v něm Amis prokazuje nevšední pochopení pro Larkinovu poezii, jíž později věnoval i delší a hlubší texty (např. vynikající eseje v knize Válka proti klišé, 2001). Velmi dobře píše Amis také o autorech, které uznává a jimiž se občas inspiruje při vlastním psaní: o Johnu Updikeovi a J. G. Ballardovi. Asi nejslabší z literárních esejů je věnován Julianu Barnesovi - jako by byl předzvěstí hluboké roztržky, k níž mezi těmito dvěma kolegy došlo v druhé polovině 90. let.

"K ránu se jí zmocnil znovu"
V knize zaujmou i reportáže, v nichž Amis glosuje různé fenomény moderního života. Ať píše o současném tenise (o Monice Selešové), o šachu, o utkání v pokeru nebo o šipkách, je bystrý, vtipný a často sžíravý. "Knižní veletrh se snaží vypadat jako událost jen stěží představitelné okouzlující atmosféry. Týdenní setkání zjevně spočívá v řadě luxusních požitků: nakladatelé uvelebení v desetihvězdičkových hotelích se cpou drahými jídly a pitím a zažívají mezi sebou sexuální setkání, která se v románech kdysi popisovala frázemi jako: ,K ránu se jí zmocnil znovu.' Doslechnete se historky o... o čem vlastně?," píše o frankfurtském knižním veletrhu.

Eseje nejsou zajímavé jen jako vzpomínka na dobu před dvaceti lety. Mnohá témata autor později rozvinul i v románech: "literární byznys" zachycený v eseji o Frankfurtu se stal tématem románu Informace (1995), hospodské turnaje v šipkách, popisované v textu "Šipky: palce pro Keithe", tvoří pozadí vynikajících Londýnských polí (1989).

Sečteno a podtrženo: Amis je velmi dobrý esejista, zvláště když píše o tom, co jej zajímá. Eseje psané z povinnosti (například o návštěvě koncertu Rolling Stones) jsou někdy až moc sarkastické a příliš často sklouzávají k banalitám.

***

Na návštěvě u paní Nabokovové a jiná setkání

Martin Amis Přeložil Ladislav Šenkyřík. Vydalo nakladatelství Volvox Globator, Praha 2006. 230 stran.

10. 02. 2007, Lidové noviny

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 6732