Kniha, jakých je málo

Patrik Rambaud: BITVA Přeložil Karel Velický. Vydal Volvox-Globator 2006, 295 stran, cena 249,- Kč

Kniha, která získala ve Francii roku 1997 Grand Prix de l'Académie a Prix Goncourt, je románem, a přece vše líčí způsobem, jenž hraničí s literaturou faktu; to ostatně podtrhují historické poznámky a seznam použité literatury na konci. Postavy, terén i události vykreslil Patrik Rambaud na základě pečlivého studia pramenů a životnost postav vás dokonale vtáhne do děje. Věřte, že už v prvních odstavcích budete mít pocit, jako kdybyste s vrchním štolbou Caulaincourtem a náčelníkem štábu Berthierem klusali vedle kočáru poněkud rozmrzelého císaře Francouzů.

Figur historických se objevuje v "Bitvě" celá plejáda od velkých aktérů (krom Napoleona maršálové Berthier, Lannes, Masséna a Bessieres, zraněný generál Dorsenne, při útoku zabitý Espagne, na smrt raněný Lannse, chirurové Larrey, Percy či Yvan, atd.) až po ty řadové, neboť Rambaud oživil a stvořil svoje hrdiny i z postav Massénových pobočníků Marbota a Sainte-Croixe či z memoáristy a malíře plukovníka Lejeuna. Další historickou postavou, která dodává námětu na šíři i promyšlenosti, je mladičký, dosti namyšlený a poněkud zakomplexovaný intendant Daruho štábu jménem Henry Beyle. Uplyne řada let, než přijme pseudonym Stendhal, pod nímž napíše veledíla jako "Červený a černý" či "Kartouza parmská". A pak tu jsou dva hrdinové obyčejní, vyfabulovaní, ne však zcela, neboť i je Rambaud stvořil jako kvintesenci dobových pamětí: voltižér Paradis, zelenáč a čerstvý "conscrit", který zažívá vyčerpávající obranu aspernského hřbitova, i jeho protipól, ostřílený, drsný, válkou přece jen ne zcela okoralý kyrysník Fayolle, svědek vyčerpávajících útoků i protiútoků na francouzském středu. Civilní Vídeň tu ztělesňují mladičká Anna Kraussová a také další historická postava, atentát na Napoleona chystající Franz Staps.

Patrick Rambaud přiznal, že ho k napsání knihy přiměl dopis, který kdysi napsal Balzac madame Hanské. Slavný autor cyklu "Lidské komedie" se v něm své milence svěřoval s intenzivními přípravami na knihu, kterou pak už nestihl realizovat, na román o bitvě u Esslingu

"Proč chtěl Balzac," ptá se Rambaud, " vyprávět právě o Esslingu? Proč nás chtěl zavést spolu s Napoleonem v roce 1809 k branám Vídně? Proč ne Marengo, Aboukir, Slavkov nebo Wagram? Proč tyto dva divoké dny, kdy nikdo neměl chuť se bít a které zanechaly čtyřicet tisíc mrtvých v obilních lánech? K pochopení všeho jsem viděl jediné řešení: překročit osobně Dunaj, jezdit na koni s Lannesem a Massénou, cítit palčivost požárů, riskovat mezi dělovými koulemi Rakušanů. Bylo to napřed pátrání, potom zvědavost, pak chuť a nakonec nezbytnost. Na koně."

Té výzvě nelze odolat, neboť se mu povedlo Essling vylíčit až neuvěřitelně mistrovsky a překlad Karla Velického neubral francouzskému originálu na kráse ani v nejmenším. Neznám autentičtější dílo krásné literatury, jež se zabývá tématem napoleonských válek a které by s "Bitvou", sneslo srovnání, snad jen španělský a dosud nepřeložený "El Húsar" Arturo Pérez-Reverta s ním může soupeřit. Od roku 1997, kdy vyšel u Grassetů originál s názvem "La Bataille", jsem doufal, že tato kniha spatří světlo světa i v češtině. Nenechte si ji ujít.!

Patrick Rambaud zůstal napoleonské tematice věrný i dál, jeho další román "Il neigeait." ("Sněžilo.", česky vydalo nakladatelství THEMIS z podivných důvodů jako "Generál zima 1812") už ale dramatičnosti "Bitvy" nedosáhl. Stále však zbývá přeložit "L'Absent" ("Nepřítomný", román o Napoleonově první abdikaci a vojácích bez svého císaře) i nejnovější "Le chat botté ("Kocour v botách", o Bonapartovi let 1795 a 1796; tuto vtipnou přezdívku dala podle hrdiny z pohádek mladému Korsičanovi Laura Permonová, pozdější vévodkyně d'Abantes, manželka generála Junota).

06. 12. 2006, austerlitz.org, Jiří Kovařík

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 6771