Isabel měla spoustu teorií

Román Portrét dámy amerického autora Henryho Jamese vyšel v českém překladu

Proč má ta Scarlett Johanssonová tak blbě dlouhou sukni? To napadá při sledování nejnovějšího filmu Woodyho Allena s názvem Sólokapr leckoho, aniž by přitom musel být členem módní hlídky. Allenův příběh se odehrává v Londýně a Sondra Pransky je Američanka. A to je, oč tu běží: Američanka v odlišném anglickém světě, chce říci ona nemožná délka sukně.

Jako Sondřinu předchůdkyni lze v mnohém vnímat Isabel Archerovou, hlavní hrdinku rozsáhlého románu Portrét dámy (1881) Henryho Jamese, který zde vychází poprvé po více než sto pětadvaceti letech. Jedná se dokonce o jeho vůbec první "velký" román přeložený do češtiny: dosud zde vyšly pouze novely Utažení šroubu, Listiny Aspernovy, Daisy Millerová, Mistrova lekce či Šelma v džungli.

Slovensky byl Portrét dámy publikován v roce 1991, zcela odlišná situace je pak ve Francii. Tzvetan Todorov ve studii Tajemství vyprávění: Henry James upozorňuje, že Francouzi lépe znají autorovy romány než novely, neboť "čtenářské publikum dává před novelou přednost románu a před krátkou knihou dlouhé; ne proto, že by rozsah byl pokládán za hodnotové měřítko, ale spíše proto, že při četbě krátkého díla nestačíme zapomenout, že to, co máme před očima, je jen ,literatura', a ne ,život'".

...já bych tě sledoval víc
"Někdy zašla v duchu tak daleko, že si přála, aby se jednoho dne octla v obtížné situaci, aby si mohla dopřát náležitě osvědčit své hrdinství." Tak popisuje Henry James svou hrdinku, jejíž příběh se v roce 1996 dočkal rovněž filmového ztvárnění s Nicole Kidmanovou v hlavní roli. V tom, jak se Isabel snaží naivně zaplnit nevzrušivý život nějakým dobrodružstvím, je postavou velmi moderní, ne-li nadčasovou. Svým okolím je nicméně považována za moudrou a sečtělou.

Opozici k této mladé dívce tvoří její strýc, žijící již dlouho v Anglii: "Já jsem si vždycky všechno zjišťoval sám - informace jsem získával přirozenou cestou. Dokonce jsem se ani moc neptal - byl jsem hezky potichu a všímal si. Jistěže jsem měl moc dobré příležitosti - lepší, než může přirozeně mít mladá slečna. Taky jsem zvídavý, i když by sis to třeba nemyslela, kdybys mě pozorovala. Ať bys mě pozorovala sebevíc, já bych tě sledoval víc."

Henry James (1843-1916), newyorský rodák trvale usazený v Anglii, tedy také v tomto románu rozehrál své téma: Američan v Anglii, potažmo v Evropě. Zatímco Amerika nabízela nový prostor a novou šanci, Evropa je plná historie, ale také konvencí. Isabel se navíc v Evropě dočká oné vytoužené "obtížné situace" po sňatku s Gilbertem Osmondem.

Zcela bezvýznamný život
Přítomnost služebnictva je v Jamesově románu jediným "nemoderním" aspektem. A přestože Henry James inkoustem nešetřil, finančně zajištění lidé na svých anglických sídlech rozhodně nijak prázdně nekonverzují. Stejně přesně vyznívají rovněž komentáře samotného vypravěče - a díky nim vznikají životné postavy. Třeba o Isabelině churavém bratranci se dočteme: "Způsob, jakým žil, připomínal čtení knihy ve špatném překladu - což byla chabá zábava pro mladíka, který se domníval, že z něj mohl být skvělý lingvista."

Přirovnání ke knize nepřekvapí toho, kdo zná závěr Todorovovy studie, která na adresu autora poznamenává: "Jeho život nepoznamenala žádná událost; strávil jej psaním knih... Jinak řečeno, jeho život byl zcela bezvýznamný (jako každá přítomnost): jeho dílo, podstatná nepřítomnost, si vynucuje tím větší pozornost." Podstatná nepřítomnost českého překladu Portrétu dámy však byla konečně vystřídána podstatnou přítomností. Před očima se totiž zjevuje život.

***

HODNOCENÍ LN

*****

Henry James: Portrét dámy Přeložila Kateřina Hilská Volvox Globator, Praha 2006, 566 stran

25. 01. 2007, Lidové noviny

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 7030