Amis vrací čas k Osvětimi

MARTIN AMIS, Šíp času, Překlad Kateřina Klabanová. Vydal Volvox Globator, 168 stran, doporučená cena 239 korun.

Vyprávět román pozpátku se může jevit jako celkem milý a lehce extravagantní nápad. Čteme-li však pozpátku příběh nacistického lékaře, který se aktivně účastnil vyhlazování Židů v Osvětimi, může nám poněkud zatrnout. V románu Šíp času britského autora Martina Amise jde právě o tento přímočarý formální experiment, jenž má nutně rysy grotesky a zároveň se týká témat, o nichž se žertuje jen velmi těžko. Odpudivý a "velmi černý" humor Martina Amise však zabírá tím, že narušuje čtenářovo vžité vnímání času a obrací pořadí příčiny a následku, oživuje neotřelým způsobem ony vyhrocené etické otázky týkající se holokaustu a obecně dějin 20. století, kterým naše historická paměť postupně obrušuje hrany.

Román začíná smrtí lékaře Toda Friendlyho, během níž se rodí "jeho duše", vlastní vypravěč příběhu. V obráceném sledu stopujeme Friendlyho životní osudy - z Ameriky 90. let se postupně přesouváme do hloubky 20. století. Procházíme měnícími se reáliemi amerického života a několikrát se změní i Friendlyho identita. Nakonec se ocitáme v Evropě v době druhé světové války, kde hlavní postava (nyní již Němec Odilo Unverdorben) působí jako "doktor Smrt" v německém vyhlazovacím táboře. Román neodvratně směřuje k dětství a k narození, jež je v logice příběhu smrtí, druhým koncem života.

V Šípu času se setkáváme s tématy, která jsou pro Amisovu tvorbu do jisté míry typická. Především je to téma "těla", jeho zranitelnosti a ovladatelnosti, téma moci, kterou uplatňujeme nad těly jiných, ať už v oblasti sexu, násilí či v lékařské praxi. Krutou ironií románu je to, že Todovo pokání - jeho obětavá lékařská praxe v poválečné Americe - je v obráceném proudu času vnímána jako malicherné zlo (na počátku je uzdravený pacient a na konci trpící bytost),kdežto vyhlazování Židů jako "úžasné zrození národa z nicoty".

Obrátíme-li tedy chod dějin, morální hodnocení našich činů se mění, a Amis tak nastoluje otázku sepětí našeho vnímání času a etických postojů. Jenže ve světě Šípu času tomu tak není doslova. Některé rozhovory, milostné vztahy i historické děje jako by byly jen zrcadlovým odrazem téhož - při četbě pozpátku se jejich charakter nemění a pouze jsou zdůrazněny jejich jiné rysy. Vypravěč, jehož paměť tkví v budoucnosti a hledá neznámý smysl či vyústění v minulosti, považuje události v Osvětimi za vyvrcholení Todova života - za akt nadpřirozené, megalomanské tvorby. Jeho hodnocení tak pouze připomíná "tehdy platné" nacistické mytické vize. Účinnost románu spočívá v tom, že nás autor donutí vnímat zpětný chod času (a stylisticky je tak zručný, až nám potom dělá potíže vnímat text zase lineárně) a zároveň nemůže zrušit naše přirozené směřování od minulosti k budoucnosti. A právě v bodech střetu těchto dvou protichůdných "šípů času" se vyhrocují čtenářovy morální postoje a působí obrovská emotivní síla románu.

Pro překladatele Amisův text představuje mnohá úskalí a nebezpečí, neboť i jazyk je do značné míry lineární fenomén. Převést Šíp času do češtiny tak, aby si text zachoval plynulost a dokázal manipulovat s vnímáním čtenáře stejně jako anglický originál, vyžaduje obrovské interpretační a jazykové úsilí. Překladatelka Kateřina Klabanová v tomto směru odvedla skvělou práci a díky ní má české vydání Amisova Šípu času úroveň, kterou si tento výjimečný román rozhodně zaslouží.

Autor je publicista

16. 03. 2004, Mladá fronta DNES, PETR FANTYS

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 7898