Kniha kterou byste neměli přehlédnout - vybírá Jaroslav Med

Možná, že se tentokrát setkám s nepochopením některých našich čtenářů, protože je chci upozornit na jeden z nejpozoruhodnějších amerických románů, který je však doslova syntézou moderních románových kompozičních technik, a tak není rozhodně snadnou čtenářskou záležitostí. Je to nejnovější román významného amerického prozaika E. L. Doctorowa Boží obec (Volvox Globator, Praha, 2001), který vyšel v roce 2000 v USA a byl záhy přeložen do češtiny (překladu se ujal Jindřich Manďák).

Edgar Lawrence Doctorow (1931) patří do hvězdné plejády amerických romanopisců židovského původu (I. B. Singer, B. Malamud, S. Bellow, J. Heller ad.), kteří významným způsobem ovlivnili americkou i světovou literaturu 20. století. Z díla E. L. Doctorowa byla už do češtiny přeložena celá řada próz; největší proslulosti asi dosáhl jeho román Ragtime, také díky jeho filmové verzi režiséra M. Formana. Nic z toho ovšem, co jsme dosud z Doctorowa mohli číst, není tak hlubokou a obsažnou sondou do reality 20. století jako tento jeho nejnovější román. Jak je pro tohoto autora typické, volně se zde prolíná historie a fikce, přičemž historie dodává vyprávění dokumentární látku, zatímco fikce se stará o vzájemné propojení postav, jednání a jejich motivů. Fikce je u Doctorowa hybným momentem vztahu ke světu, a proto i přes výraznou filozofičnost textu jsme neustále vtahování do příběhu, jenž v sobě spojuje prvky kriminálního a pikareskního románu, satiry i filozofické meditace, podle toho, jak se neustále proměňuje autorův vypravěčský úhel pohledu; kompoziční paralely s hudbou a filmem jsou na první pohled zřejmé.

Výchozím motivem románu je zdánlivě bezvýznamný fakt: z newyorského episkopálního kostela sv. Timothyho je ukraden neznámými pachateli velký mosazný kříž, který se vzápětí záhadně objevuje na střeše nedaleké synagogy. Tento zlodějský akt získává posléze symbolickou a teologickou podobu židovsko-křesťanského dialogu s 20. stoletím, jež je zpřítomněno nejen tragédií holocaustu, ale i "neuvěřitelným útokem na Boha ze strany modernosti". Neobyčejná multikulturní složitost soudobé newyorské reality je přeplněna věcmi konzumu, množstvím informačních technologií a kanály globálních interakcí, které ztvárňují životy současného člověka, aniž by mu ale pomohly nalézt smysl a cestu, po níž by se mohl ubírat. V snově surreálných vsuvkách na toto téma diskutují A. Einstein s L. Wittgensteinem, aby dokazovali, že se ve vesmírných zákonitostech vyjevuje Bůh, tento velký "Vypravěč, jenž stvořil text z ničeho," jak je vnímán Wittgensteinem. Všechny nejistoty a pochybnosti člověka, které se projevují v činech románových postav, jsou zde komentovány a interpretovány deníkovými záznamy, filozofickými meditacemi i verši; to vše umožňují kompoziční možnosti soudobého románu. Je to nadmíru složité textové předivo, které ale dokáže odolat postmoderní chaotičnosti, protože autorovi jde především a zejména o hledání smyslu. A právě smysl je někdy ukryt v hlubinách chaosu, kam ho uvrhla lidská pochybnost a nevíra.

Boží obec je dílo zcela mimořádné (také bylo po zásluze oceněno americkou kritikou!) a složitost jeho výstavby dokládá složitost současných cest k poznání Boží přítomnosti uprostřed sekularizovaného světa. Opravdovost, s níž se autor vydal po těchto cestách, dává tomuto románu spirituální věrohodnost, souměřitelnou s vrcholnými díly Bernanosovými a Greenovými. Zároveń nám toto srovnání názorně ukazuje, jakými změnami prošel vývoj románového žánru v uplynulém století.

35/2003, Jaroslav Med, Katolický týdeník

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 7863