![]() ![]() | ![]() | |||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||
![]() | ||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||
![]() |
| ![]() |
Kniha kterou byste neměli přehlédnout - vybírá Jaroslav Med
Edgar Lawrence Doctorow (1931) patří do hvězdné plejády amerických romanopisců židovského původu (I. B. Singer, B. Malamud, S. Bellow, J. Heller ad.), kteří významným způsobem ovlivnili americkou i světovou literaturu 20. století. Z díla E. L. Doctorowa byla už do češtiny přeložena celá řada próz; největší proslulosti asi dosáhl jeho román Ragtime, také díky jeho filmové verzi režiséra M. Formana. Nic z toho ovšem, co jsme dosud z Doctorowa mohli číst, není tak hlubokou a obsažnou sondou do reality 20. století jako tento jeho nejnovější román. Jak je pro tohoto autora typické, volně se zde prolíná historie a fikce, přičemž historie dodává vyprávění dokumentární látku, zatímco fikce se stará o vzájemné propojení postav, jednání a jejich motivů. Fikce je u Doctorowa hybným momentem vztahu ke světu, a proto i přes výraznou filozofičnost textu jsme neustále vtahování do příběhu, jenž v sobě spojuje prvky kriminálního a pikareskního románu, satiry i filozofické meditace, podle toho, jak se neustále proměňuje autorův vypravěčský úhel pohledu; kompoziční paralely s hudbou a filmem jsou na první pohled zřejmé. Výchozím motivem románu je zdánlivě bezvýznamný fakt: z newyorského episkopálního kostela sv. Timothyho je ukraden neznámými pachateli velký mosazný kříž, který se vzápětí záhadně objevuje na střeše nedaleké synagogy. Tento zlodějský akt získává posléze symbolickou a teologickou podobu židovsko-křesťanského dialogu s 20. stoletím, jež je zpřítomněno nejen tragédií holocaustu, ale i "neuvěřitelným útokem na Boha ze strany modernosti". Neobyčejná multikulturní složitost soudobé newyorské reality je přeplněna věcmi konzumu, množstvím informačních technologií a kanály globálních interakcí, které ztvárňují životy současného člověka, aniž by mu ale pomohly nalézt smysl a cestu, po níž by se mohl ubírat. V snově surreálných vsuvkách na toto téma diskutují A. Einstein s L. Wittgensteinem, aby dokazovali, že se ve vesmírných zákonitostech vyjevuje Bůh, tento velký "Vypravěč, jenž stvořil text z ničeho," jak je vnímán Wittgensteinem. Všechny nejistoty a pochybnosti člověka, které se projevují v činech románových postav, jsou zde komentovány a interpretovány deníkovými záznamy, filozofickými meditacemi i verši; to vše umožňují kompoziční možnosti soudobého románu. Je to nadmíru složité textové předivo, které ale dokáže odolat postmoderní chaotičnosti, protože autorovi jde především a zejména o hledání smyslu. A právě smysl je někdy ukryt v hlubinách chaosu, kam ho uvrhla lidská pochybnost a nevíra. Boží obec je dílo zcela mimořádné (také bylo po zásluze oceněno americkou kritikou!) a složitost jeho výstavby dokládá složitost současných cest k poznání Boží přítomnosti uprostřed sekularizovaného světa. Opravdovost, s níž se autor vydal po těchto cestách, dává tomuto románu spirituální věrohodnost, souměřitelnou s vrcholnými díly Bernanosovými a Greenovými. Zároveń nám toto srovnání názorně ukazuje, jakými změnami prošel vývoj románového žánru v uplynulém století. 35/2003, Jaroslav Med, Katolický týdeník | ![]() |
![]() | ||
© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR | Počet přístupů na tuto stránku: 7863 | ![]() |