Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 3. května 2004 - 16:39Volvox.cz si právě čtou 4 lidé
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Dělení Československa. Deset let poté...


Rozdělení Československa bylo mnohokrát komentováno, často velmi vášnivě, ale podrobná analýza toho, k čemu došlo a proč k tomu vlastně došlo, na sebe nechávala čekat. Nyní první takový pokus dostáváme v podobě publikace Dělení Československa Deset let poté... Sestavil ji Karel Vodička, politolog působící na Univerzitě Bundeswehru v Hamburgu a na FSV UK v Praze.

Nutnost, či selhání?
Kniha je rozdělena do dvou částí. V té první, nazvané Dělení Československa, se dočteme o historii česko-slovenských vztahů (Jan Mlynárik), o psychologických aspektech vztahu obou národů (Petr Příhoda), o sociálních a hospodářských rozdílech mezi oběma částmi republiky (Zdeněk Lukas) a problémech federálního uspořádání zděděného z dob komunistického režimu (Zdeněk Jičínský). Martin Bútora a Zora Bútorová ve stati o "nesnesitelné lehkosti rozchodu" soudí, že rozdělení bylo výsledkem nezkušenosti první generace postkomunistických politických elit a neschopnosti zvládnout situaci. Z politického hlediska se rozdělením zabývá sociolog Fedor Gál, který se domnívá, že vznik dvou nezávislých států nebyl nutným vyústěním emancipačního procesu na Slovensku, nýbrž spíše vedlejším důsledkem jednání politických elit. Z ekonomického hlediska na dělení státu nazírá ekonom Ivan Šujan. Konstatuje, že dopady na hospodářskou situaci obou států byly velké, což mnozí očekávali, především pak na Slovensku. Němečtí právníci z Hamburku Ingo von Münch a Günter Hoog rozebírají zánik Československa z hlediska mezinárodního práva a Jiří Dienstbier ze širších mezinárodních hledisek. Politolog Jiří Valenta analyzuje politicko-bezpečnostní orientaci obou států a přímý účastník celého procesu Petr Pithart si všímá rozporných okolností provázejících nejen konec Československa, ale již i vznik a další existenci této země. Upozorňuje kupříkladu, že Československo bylo rozděleno proti vůli občanů, ale občané proti tomu nijak neprotestovali. Tak by se dal shrnout jeden z paradoxů moderních středoevropských dějin.

Jen to nezakřiknout
Druhá část sborníku nabízí pohled na události "sametového rozchodu" z delší časové perspektivy. Politolog Karel Vodička v nejrozsáhlejším příspěvku druhé poloviny knihy soudí, že významnou příčinou událostí přelomu let 1992 a 1993 byly ambice části politické reprezentace Slovenska. Vznik samostatného státu totiž zároveň znamenal vznik velkého množství lukrativních postů a možnost účasti na privatizaci ohromného státního majetku. Tyto ctižádosti mohly využít značných rozdílů v obou národních republikách. Zatímco Češi se ztotožňovali více s Československem jako celkem, Slováci měli mnohem silnější vztah ke Slovensku. Slováci se také více přizpůsobili podmínkám reálného socialismu a nepovažovali čtyřicet let komunistického režimu za jednoznačný krok zpět. Privatizaci spíše neschvalovali a zastánci tržní ekonomiky tvořili jen třicet procent slovenské populace. Média hrála podle Vodičky v procesu rozdělení spíše roli podněcovatele nespokojenosti, místo aby nabídla střízlivou analýzu situace. Zmatek postkomunistického období vyvolal v některých lidech potřebu charizmatického vůdce, které na Slovensku odpovídal Vladimír Mečiar a v Česku Václav Klaus. Federální ústava z dob komunismu byla nefunkční, protože pouhé jedné desetině poslanců dávala právo veta. Jako resumé knihy můžeme konstatovat, že ačkoliv se autoři poněkud liší v míře hodnocení, nakolik bylo rozdělení nutné, shodují se v několika základních bodech. Československo mělo v sobě přítomnou hrozbu rozpadu od okamžiku svého vzniku. Obě části země se od sebe velmi lišily (především politickou kulturou a pocitem národní identity), byť se v průběhu desetiletí značně přiblížily. Konečné slovo nakonec pronesly politické elity obou republik po volbách v roce 1992. "Tento konec Československa je zatím docela dobrý," konstatuje po deseti letech Petr Pithart. Vztahy obou národů jsou potěšitelné a znovu se zřejmě setkáme v NATO a Evropské unii. Nemáme to však prý zakřiknout.

Dělení Československa. Deset let poté...
KAREL VODIČKA (ED.), Ilustrace Filip Škoda.
Volvox Globator, Praha 200, 336 stran, náklad a cena neuvedeny

10. 05. 2003, JAN JANDOUREK, Mladá fronta DNES

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 7881