Alkohol jako lék



9. 5. 2000

V loňském roce vydalo nakladatelství VOLVOX GLOBATOR mimo jiné publikaci Filipa Jenče "Alkohol jako lék". Tato zásadní kniha mimořádně zaujala také kolegy ze spřáteleného nakladatelství PASEKA, kteří se nejen zúčastnili – v hojném počtu – křtu knihy v Průhonicích, kde se také pokusili alkoholem léčit z nejrůznějších chorob přesně podle autorova návodu, ale šéfredaktor nakladatelství ŘIDr. Ivan Beránek zařadadil toto téma i do své přednášky pořádané v rámci každoročního římsologického kongresu pořádaného v Litomyšli. Domníváme se, že příspěvek je natolik zásadní, že si zaslouží seznámení s širší veřejností.

Vážení řimsologové, dámy a pánové, milí hosté!

Dovoluji si dnes, u této slavnostní příležitosti, před vás předstoupit s drobným příspěvkem, který je jakousi recenzí či spíše reflexí na jednu neobyčejně závažnou publikaci, jež zcela nedávno obohatila český knižní trh a jež se mi jeví býti pro každého řimsologa i všechny duše spřízněné zcela nepostradatelnou. Jde o titul, který vydalo spřátelené nakladatelství Volvox Globator, jehož některé zástupce mám tu čest zde oficiálně přivítati. (…) Titul této unikátní knihy zní Alkohol jako lék, autorem je Ing. Filip Jenč a kolektiv. Výše zmíněné pražské nakladatelství vybavilo publikaci naturální přílohou ve formě vzorkové lahvičky bylinného likéru Demänovka, která, jsouc úhledně zatavena v průhledné fólii spolu s knihou, tvoří nedílnou součást celého kompletu, který jest k dostání za úhrnnou cenu 179 Kč včetně DPH.

Než se dostanu k bližšímu popisu obou ingrediencí, dovolte, abych se stručně zmínil o slavnostním uvedení dotyčného polygraficko-alkoholického souboru na trh, jehož jsem měl tu čest se spolu se svou chotí zúčastniti. Křtiny se konaly v pátek dne 12. června t.r. v hostinském pivovaru U Bezoušků v Průhonicích, a jak pravila pozvánka, součástí programu byla též exkurze po minipivovaru a ochutnávka některých vybraných nápojů. Přátelé, v této chvíli mi nezbývá než ocitovat tzv. první větu Hůlkovu, která snad nejvíce vystihuje atmosféru setkání: "Původně jsem přišel na jedno, a nakonec se mi to vyplatilo!" Skutečně, celá akce začala již záhy odpoledne za účasti nesčetných sponzorů, jejichž výrobní programy jistě netřeba blíže specifikovati. Všichni s sebou přivezli vzorky své produkce, nemluvě o lahodném moku vlastní výroby, který v dotyčném hostinci čepovali – mimochodem mohu vřele doporučit. Jak celá tato léčebná kůra skončila, nejsem si zcela jist. Nehynoucí zásluhu na tom má především grafik nakladatelství Volvox Globator Pavel Růt, který ve své neskonalé laskavosti nosil stále nové a nové testovací vzorky se slovy: "A ještě tohle musíte ochutnat." Nicméně nakonec všechno dobře dopadlo a sama skutečnost, že tu k vám dnes hovořím, je dokladem, že název knihy nelže.

A nyní k vlastnímu obsahu díla. Najdeme zde kapitoly Vlastnosti alkoholu, Využití alkoholu, Účinky alkoholu, Příznivé působení alkoholu (tato kapitola má více než tři hustě popsané stránky), Negativní působení alkoholu (pouze jeden odstavec), Metabolismus alkoholu a podobně, dále podrobné stati o pivu, vínu a nejrůznějších lihovinách včetně vyobrazení.

Z hlediska řimsologické kategorie alkohol-alkoholismu mě však při prvním zběžném čtení nejvíce zaujala kapitola nazvaná Jak pít kontrolovaně, z níž bych vám rád ocitoval několik vybraných pasáží. Začíná výčtem činitelů, na něž by měl pacient – rozumí se alkoholik – pamatovat, aby měl pití pod kontrolou. Uvádím několik rad v poněkud zkrácené verzi: Není dobré si zvykat na jeden druh alkoholického nápoje. Čím menší doušky, tím lépe.

Důležitá je rovněž frekvence doušků: Mezi jednotlivými doušky je třeba zásadně položit sklenici na stůl. Může pomoci i to, že člověk dělá jiné věci než pití.

Roli hraje samozřejmě také doba, po kterou pití trvá. Jak praví autor, čím kratší doba, tím lépe.

Vážení přítomní, soudím, že podle těchto vybraných bodů se zatím není třeba obávat, že by tu někdo pil nekontrolovaně, neřku-li snad zbůhdarma chlastal. Pokud ano, máme v knize další radu: K nácviku kontrolovaného pití se dají využívat kapesní přístroje umožňující rozpoznávat hladinu alkoholu v krvi. Bohužel zde není ono zařízení blíže specifikováno ani vyobrazeno, proto prosím přítomné, má-li někdo podobný přístroj u sebe, aby jej tu pro ostatní demonstroval. (...) Pokud zklamou i takto rafinované metody – cituji – užitečná může být i prostá rada přestat pít. Dále následuje velmi půvabná pasáž o rozličných způsobech odmítání alkoholu, která, jak vidno z dříve řečeného, se ovšem nás, kontrolovaných pijáků, nemůže dotknout. Mezi jednotlivé způsoby odmítnutí patří například:

• rozpoznání nebezpečných situací (návštěva restaurace, účast na oslavě)
• nabídka lepší možnosti
• odmítnutí gestem
• odmítnutí s vysvětlením
• odmítnutí protiútokem
• odmítnutí odložením

či dokonce

• odmítnutí jednou provždy.

V závěru citované kapitoly se praví, že k zajímavým výsledkům dospěli na univerzitě v Texasu, kde podávali pacientům stravu bohatou na vitamíny a obohacenou cholinem, inositolem a tryptofanem. Pacienti přestali jevit zájem o alkohol a postupně změnili své životosprávné návyky. Mezi námi, přátelé, vůbec se jim nedivím.

Po několika řádcích na téma Alkohol a děti následuje kapitola Kocovina, její rozbor si však ponecháme na zítřejší ráno.

Kromě těchto a podobných obecných statí ovšem kniha obsahuje mimo jiné i vybrané recepty na výrobu domácích vín, likérů, punčů či míchaných nápojů, takže si přijdou na své i léčbychtiví kutilové.

Vážení přátelé, jak tedy celkově zhodnotit tento chvályhodný nakladatelský počin? V předmluvě se praví: V podstatě lze říci, že kulturně-historický fenomén zvaný alkohol nelze potlačit ani zakázat a nezbývá než se s ním naučit žít... Započít práci na tomto nelehkém úkolu si předsevzala právě tato kniha. Nezbývá než s autorem souhlasit. Já mohu jen z vlastní zkušenosti dodat, že podobné studium bývá leckdy velice vyčerpávající.

A na úplný závěr bych se asi přece jen měl zmínit o druhé součásti nabízené léčebné soupravy. Ano, jde o onu vzorkovou lahvičku likéru Demänovka. Necítím se být povolán hodnotit medicínské kvality nápoje, nicméně po jeho ochutnání na výše zmíněné vernisáži jsem pochopil, proč je v knize na seznamu použité literatury uveden též titul Organická rozpouštědla.

Děkuji vám za pozornost.

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 17264