Punkáč vzpomíná


 „Lidi chtěli věřit, že Johnny Rotten je úzkoprsej, omezenej, sobeckej debílek. Pan Otravný. V mejch písničkách zněla ozvěna vzpoury a empatie k ostatním lidem a nebylo to dílo nějakýho pohrdlivýho sobeckýho šmejda.“ Takhle o sobě – mimo jiné – mluví jedna z největších ikon punkové revoluce 70. let, zpěvák kapely Sex Pistols John Lydon (používající v těch letech pseudonym Johnny Rotten). Jeho memoáry, na nichž pracoval s novinářem Andrewem Perrym z deníku Telegraph, jsou jednou z těch nemnoha rockových biografií, které se dají číst pro potěchu z vyprávění, bez ohledu na to, zda je čtenář přímo fanouškem samotného vypravěče. John Lydon kromě toho, že z celých Sex Pistols byl patrně jediný talentovaný muzikant, což se potvrdilo na jeho další dráze v čele kapely PiL, je totiž také zjevně inteligentní chlap se sice někdy dost divokým přístupem ke světu a diskutabilními názory, ale vždy plný nadhledu a vtipu. Na to, čím si prošel nejen na hudební scéně, ale už od dětství, si zachoval záviděníhodně čistou hlavu.
John Lydon, Andrew Perry: Vztek je energie (Můj život bez cenzury), přeložila Zuzana Hanzlová, Volvox Globator 2017.
Lidové noviny, 11. 11. 2017, Ondřej Bezr
|  |