OKULTISTA? MYSTERIK? MEYRINK!

V knize ALCHYMISTICKÝCH POVÍDEK GUSTAVA MEYRINKA se nám jako vždy zjevuje autorův vnitřní svět plný fantazie, mystiky, tajemství, věcí blízkých na dosah, a přece skrytých, věcí vzdálených a utajených lidským smyslům a přece podle jistých zákonů – zcela prostých a jednoduchých věcí a lidí vzdálených „běžnému pořádku věcí“, svět člověka s celou jeho individualitou a velikostí spočívající v poznání a svobodě, člověka stojícího na hranici toho, co lidská společnost nazývá běžným, toho, co dokáže bez problémů přijímat, a toho čemu se brání pro strach z nepochopitelného a nepoznaného.

Takový bývá Meyrinkův svět a svět jeho knih, ať už je to Golem, Bílý dominikán, Anděl západního okna a koneckonců také nové Alchymistické povídky. Alchymistické povídky vycházejí v českém jazyce vůbec poprvé, a to hned ve velmi slušném překladu Jiřího Milíkovského, který se dokázal celkem dobře vypořádat se všemi zvláštnostmi autorova jazyka.

Tři povídky vtěsnané do dvou set stran jsou – jak jinak – výpovědí o Meyrinkově fascinaci starým uměním alchymistů. Hlavní postavou každé povídky je vždy jedinec zasvěcený do tajů Vysokého umění, který se využíváním plodů alchymistických pokusů dostane do konfrontace s okolním světem. Děj jednotlivých povídek bývá historicky zařazen do určité etapy evropských dějin, čímž je jen zvýšena celková autenticita příběhů a je jím tím dodán větší pocit hodnověrnosti a skutečnosti.

Meyrinkovo zaujetí okultními naukami, počínaje spiritismem, přes různé druhy magie, až po prastaré umění alchymistů, je znát z každého jeho díla. Snad právě proto se v souvislosti s jeho osobou často mluví o mystice a samotný Meyrink bývá dokonce mystikem nazýván. Ale kdo to vlastně je mystik? Ve slovníku českého jazyka najdeme u slova mystik jednoduché vysvětlení: „člověk, který touží po intuitivním splynutí s Bohem“. Z tohoto vysvětlení mnoho jasného není. Snad byl Meyrink opravdovým mystikem., alespoň svojí touhou po Bohu, ale z jeho díla o, myslím, rozhodně jasné není. Pokud se někdo zabývá třeba magií, ještě nemusí být mystikem, zrovna tak jako ten, kdo k okultním vědám v životě nepřičichne, mystikem být může. Odpověď na otázku, zda Meyrink skutečně mystikem byl, je jistě nejlepší hledat v samotném jeho díle, ale možná, že ani autorovo dílo nám toho příliš říct nemusí, nemáme-li potřebné znalosti v oblasti okultismu, nebo alespoň potřebné pochopení souvislostí.

V Meyrinkově díle můžeme objevit jistý vývoj. Od prvních prací se jakoby stále více prohlubuje obsah a hloubka sdělení, zatímco samotný vyprávěný děj mívá častěji pouze doprovodnou funkci a je pouhou omůckou k vyjádření určitých poznaných pravd.

Vlastně každou jeho knihu je možné číst jako napínavý historický nebo hororový příběh, ale mnohým čtenářům se může někdy zdát, že v samotném textu je přece jenom příliš mnoho symboliky a tajemných narážek.

V souvislosti s pozdějšími Meyrinkovými díly se občas v některých komentářích objevuje slovo mysterium anebo dokonce zásvětné mysterium. Budeme-li se pro zajímavost pídit po významu tohoto slova, objevíme opět ve slovníku jazyka českého, že mysterium je: staroegyptský a řecký náboženský obřad přístupný pouze zasvěcencům nebo také hluboké tajemství, záhadnost, tajuplnost.

Objevuje se v díle Meyrinkově opravdu nějaké mysterium, zjevuje autor promyšleným a skrytým způsobem hloubavým čtenářům svého díla nějaké mystické tajemství života či smrti, nebo pomáhá odkrývat věčné tajemství Boha a lidského hledání? Anebo je celé jeho dílo pouze vzepětím mohutné fantazie, která byla živena teoretickými poznatky ze světa židovské kabaly, alchymie, spiritismu a všech možných východních nauk? Možná že pro pochopení skutečné hodnoty a hloubky života a díla tohoto podezřele zajímavého Mistra je nutné znát jeho dílo opravdu dobře a - pokud možno – kompletně. Mnohé otázky však přesto asi zůstanou.

GUSTAV MEYRINK: ALCHYMISTICKÉ POVÍDKY, vydal Volvox Globator a nakl. Kniha, Grafika, Bibliofilie – KGB

Nové knihy č. 22, květen 1996, MICHAL KALOUS

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR