Vínek ryčných funébrmaršů

Než natáhnete bačkory s papírovou podrážkou, měli byste si uchem přes mozek do hrobového uzemnění prohnat tisíc a jedno album.

Počínaje Sinatrou melancholicky swingujícím na desce In the Wee Small Hours dojedeme až k o 53 let mladšímu, loňskému albu Oracular Spectacular newyorské synthpopové dvojice MGMT. Přinejmenším takto vám to nalinýrovali tvůrci jednoho ze svazků nápadité britské série, která v jiných titulech řídí naše předsmrtné chvilky čtenářské, výtvarné, filmové, ba i pijácké. Právě po úspěchu knihy 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete, ohmatává Volvox Globator nejistý terén českého trhu s druhým nejvděčnějším titulem řady, 1001 alb, která musíte slyšet, než umřete.

Stovka hudebních kritiků a publicistů vybírala zjevně rozvážně a svědomitě alba, která něčím alespoň maličko vybočila z rámce běžného produkčního průměru, a není vinou jejich převažujícího angloamerického původu, že drtivá většina zmíněných nahrávek spadá do jejich geografické zóny. Vinu nese pop-music, která se prostě line do světa odtamtud. Kde jen se dalo, vyzdvihli přispěvatelé kvalitu, jíž hudbu obohatila i jiná etnika. Je tu špetka německé elektroniky, rasově promísení Francouzi, díky world music hrstka Asiatů i Afričanů. Železná opona padá ve Slovinsku, které má Laibach. Zdejší náckové, ať poslouchají Landu nebo Chinaski, mají smůlu, ale i štěstí, pokud jim pohled do nepokřiveného zrcadla trochu srovná optiku.

Kniha je graficky nádherně vyvedena, překypuje obrazovým materiálem, který vhodně doplňuje svižné texty encyklopedického charakteru ke každému z vybraných alb, doporučené skladby, citáty tvůrců... Člověku se nad ní až nějak nechce umírat.

12. 11. 2009, Instinkt, Roman Lipčík

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR