Ve Francii žijící spisovatel Patrik Ouředník (*1957) publikoval roku 2006 v pražském Torstu hned dvě prózy: na jeho počátku text Příhodná chvíle, 1855, na jeho konci román Ad acta.
„Vypravěč Ouředníkova nového kusu poukazuje na ‚tradiční handicap českých spisovatelů: berou své knihy vážně‘. Což o to, vážně by tvůrce měl brát každou svou knihu, byť třeba jde o rozmarnou hru – ostatně Ouředník je toho výtečným příkladem. Možná jde o něco trochu jiného: leckterý český spisovatel podléhá dojmu, že právě on svým titulem rozhojňuje anály nesmrtelnosti. A tohle Ouředník v Ad acta opravdu neprovozuje,“ tvrdil jsem tenkrát v recenzi knihy, jež nyní vyšla v reedici. Na „nesmrtelnost“ Ad acta si ještě počkáme, ovšem prvních deset tedy to dílo už přežilo. A žije nejen tady: nynější edice je obohacena o poměrně obsáhlý (čítá dvacet tiskových stran) a analytický doslov francouzského filozofa Jeana Monteta, který v originále vyšel roku 2012. Ouředníka v něm přirovnává mimo jiné k Hrabalovi.
Patrik Ouředník: Ad acta. Doslov Jeana Monteta přeložila Olga Špilarová. Volvox Globator, Praha 2016, 168 stran, doporučená cena 249 korun.
