Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 26. ledna 2017 - 20:45Volvox.cz si právě čte 9 lidí
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Let do nebe peklem deníků


Stalinský pogrom spisovatelů a všech tvůrčích, vybočujících individuí byl důsledný. Stejně jako pozdější brežněvovský zákaz otvírání „literárních hrobů“. Proto teprve v roce 1988 vychází první ruský výbor z básnického díla Daniila Charmse nazvaný Let do nebe.

Stejný titul nese i kniha „textů veršem psaných“, již ze zmíněného výboru a z rukopisných verzí přeložil Václav Daněk, objevitel a „uvaděč“ tohoto originálního slovesného tvůrce do českého kontextu, kde našel nejen nadšeného čtenáře, ale i rezonátory, například bravurního Ivana Wernische nebo Jana Vodňanského v jeho šťastných chvílích.

Daněk představil už zkraje sedmdesátých let ve výboru Všechno lítá, co peří nemá Charmse jako autora dětských básniček inspirovaných anglickými říkadly „nursery rhymes“, Alenkou v říši divů a limericky Edwarda Leara. „Trávit děti je kruté. Ale něco se snimi přece dělat musí!“ povzdechl si s odzbrojujícím learovským cynismem Charms, autor desítky drobných knížeček pro děti – a zcela utajený básník „pro dospělé“. (Publikoval pouze jedinou báseň v almanachu v roce 1927.)

Charms je nejznámější a nejobjevnější jako autor černě groteskních, zdánlivě naprosto absurdních a přitom ze sovětské reality vyrůstajících povídek – příběhů, či dramatických hříček a obrazoboreckých nesrandovních literárních anekdot. Tyto texty známé i z překladů Martina Hnila (Dobytku smíchu netřeba) se dost liší od zimnějšího, obtížněji dešifrovatelného Charmse básníka a mluvčího skupiny OBERIU, posledního výhonku levé avantgardy, která“nelogickou logikou“ chtěla reagovat na „svět poslintaný jazyky mnoha blbců a zatažená do bahna prožitků a emocí“. Charms, Vveděnskij, Zabolockij, Vaginov, Bachtěrev – to byla „pětka oberstů … jež musí se potulovat mezi domy / pro porušení zákona o jsoucích významech“. Není třeba rozvádět, jaké byly ty „jsoucí významy“ služebné stalinské ideologie, a jak platili za porušení jejich zákonů spisovatelé, kteří se odmítli přizpůsobit požadavku, aby „rýmovali řiťovali / spermaduli cepovali / fanfanalaplesali / megafory česali“. Stačí fakta: v roce 1931 byl Charms spolu s Vveděnským poslán „za lidu nepřátelskou básnickou činnost“ ve skupině Oberiu do vyhnanství a na nucené práce do Kurska. Další zatčení, tentokrát už bez udání důvodu, přišlo o deset let později a mělo definitivní podobu – zmizení beze stopy.

Literární pseudonym Daniila Ivanoviče Juvačova – Charms (čteno „čarms“) znamená kouzla, čárymáry, půvaby a ve starém slovníku i ptačí zpěv. A naopak psáno Harms a čteno „charms“ značí rány, křivdy, jizvy, ublížení na těle i na duchu, píše překladatel v doslovu knihy, která si zasloužila větší formát a vzdušnější grafickou úpravu. Její málem motáková podoba s droboučkým, nahuštěným typem písma jako by chtěla (ovšem nechtěně) ilustrovat Charmsovu faustovskou persifláž (báseň v dialozích Msta), kde čteme: „Nesmyslné haldy slov … ale skrytých smyslů jsou v nich stáda.“

Let do nebe vydal Volvox Globator v edici Sepie. Edice kameny téhož nakladatelství přináší v úpravě naopak velkolepé jakési poslední střípky z Charmsova dosud zcela neodkrytého literárního odkazu. Marcela Pittermannová přeložila ukázky z deníků (1925-1940) a z literárních anekdot Charmsovi připisovaných, ale spíše jím inspirovaných, jak lze soudit i podle jedné z nich, v níž je sám charakterizován: „Daniil Charms hrozně rád stál každé ráno na hlavě. I během dne se každou chvilku stavěl na hlavu, i po obědě, i před večeří, i po večeři až do hluboké noci. Všichni kolem něco psali, pořád se někam cpali, schůzovali, klepali na dveře a chodili na úřední místa, ale on pořád stál a stál.“

V deníku (14937) Charms definuje vlastní poetiku: „Zajímá mě jenom ‚nesmysl‘, jenom to, co nemá žádný praktický význam. Zajímá mě jenom život ve svých nesmyslných projevech. Hrdinství, patos, odvaha, morálka, hygiena, mravnost, dojetí a hazard, to jsou slova a city, které nenávidím.“ Jako přístup k tvorbě to u něho platí beze zbytku. Jako přístup k životu to pro Charmse neplatí ani za mák. To si čtenář těch hořkých, bolestných a přitom někdy pitvořivých zápisů o fyziologickém i citovém hladu a strádání, uvědomuje z každého řádku. Autorova věcnost je drtivá i v předtuše – vždyť v jedenadvaceti letech si zapsal: „Celý můj život bude s největší pravděpodobností probíhat ve strašlivé chudobě … jestli se dožiji tak 35 - 40 let.“

Daniil Charms zemřel v šestatřiceti, v únoru 1942 ve vězeňské nemocnici v Novosibirsku.

Daniil Charms: Let do nebe. Vybral, přeložil a doslov napsal Václav Daněk. Vydalo nakladatelství Volvox Globator, Praha 1997. 122 stran.

Daniil Charms: Z deníků; Anekdoty. Přeložila, poznámky a kalendárium sestavila Marcela Pittermannová, verše přeložil Miroslav Červenka. Vydalo nakladatelství Volvox Globator, Praha 1997. 134 stran.

Lidové Noviny, 20. 09. 1997, Pavel Šrut

© 1991-2017 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 298