Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 26. února 2016 - 16:09Volvox.cz si právě čtou 3 lidé
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

EXISTENCIALISTA z přelomu století


Nebýt jevištních úprav a dramatizací Pavla Kohouta, ani bychom o velikosti LEONIDA NIKOLAJEVIČE ANDREJEVA (1871-1919) nevěděli. Byl překládán málo a patřil k ideově proklínaným autorům. Důvodem nebylo jen to, že nepřijali říjnovou revoluci; stihlo ho anatéma Maxima Gorkého. Zprvu byli oba blízkými přáteli, ale později se Andrejev odklonil od gorkovské devízy „Člověk – to zní hrdě“. Cítil v ní návod k povrchnímu pojetí člověka, on však chtěl jít do jeho hlubin a odhalovat i jeho temné a odpudivé stránky. Byl existencialistou avant la lettre, zaujímal úhel pohledu, který mu umožňoval zahlédnout člověka drceného hrůzou z utrpení a smrti, klesajícího pod tíhou metafyzického děsu, bytí. To dodávalo Andrejevovým prózám dramatickou poutavost a tragický rozměr.

Ve svazku O SEDMI OBĚŠENÝCH, jenž ještě obsahuje novely Jidáš a Satanův deník (skvěle přeložila Ludmila Dušková, vydalo nakladatelství Volvox Globator), strhuje i dnešního čtenáře nejen autorova myšlenková brilance, ale i originalita s ní spojená. Titulní novela z roku 1908, která založila Andrejevovu světovou slávu, nebyla L. N. Tolstému, který protestoval spiskem Nemohu mlčet proti popravám po poražené revoluci roku 1905, věnována náhodou. Líčí předsmrtné chvíle odsouzených teroristů, složitých intelektuálů, ale i dvou prachsprostých zločinců, jak tváří v tvář smrti prodělávají každý jinak vnitřní proměnu a překonávají duchovní krizi. Pronikavá schopnost introspekce různorodých povah a rozdílných osudů uchvacuje dodnes psychologickou věrojatností; pod zdánlivě chladným popisem je utajen soucit s lidmi, kterým osud znemožnil, aby projevili svou potlačovanou lidskou ušlechtilost. Krutá státní moc je chladnokrevně usmrtí.

Rozsáhlý Satanův deník z posledního roku spisovatelova života (1919) tvoří stylizované zápisky „polidštěného Satana“, který na sebe vzal podobu amerického miliardáře Mr. Vanderguta, a v Itálii se dá obelstít nadzemskou krásou dívky Marie, v níž vidí Madonu, nevinnost samu. Ve skutečnosti je to ovšem bezduchá loutka, s kterou manipuluje ještě ďábelštější Tomáš Magna, zosobnění moderního peněžního sobectví. Dialogy mezi Satanem a Magnem jsou strhující hrou, v níž se v bleskurychlém rytmu střídají psychologicky protikladné situace, zoufalství je vystřídáno novým sebevědomím, po důvěře ve štěstí následuje pád do beznaděje, láska zoufale zápasí se závistí, dobro se zlem. „Ach, hořkost našeho života je téměř nesnesitelná,“ mohlo by být mottem této skvělé prózy, která však onu nesnesitelnost chce vylehčit, dát jí smysl.

Úvodní povídka Jidáš je apokryfní parafrází biblického námětu – a také v ní dokáže Andrejevovo mistrovské vypravěčství vydobýt ze známého příběhu zrady drásavé otázky, kdy se pravda a lež, věrnost a zrada, odvaha a zbabělost prolínají, zdánlivě jasné mravní jistoty jsou zpochybňovány odvahou vidět odvrácenou stránku krásné legendy. Každá jednoduchost je problematizována a proměněna v duchovní trýzeň. Andrejev prostě nezůstává na povrchu, touží se prodrat do temných hlubin člověka a zasáhnout čtenáře svou skepsí a potřebou nežít v krásných iluzích.

Leonid Nikolajevič Andrejev: O SEDMI OBĚŠENÝCH, přeložila Ludmila Dušková, vydal Volvox Globator

Nové knihy, č. 14/97, duben 1997, MILAN JUNGMANN

© 1991-2017 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 789