Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 23. listopadu 2015 - 18:08Volvox.cz si právě čtete pouze vy
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Tibestké mýty a legendy (Andreas Gruschke)


Název: Tibetské mýty a legendy
Autor: Andreas Gruschke
Překladatel: Jaromír Antonín Máša
Nakladatelství: Volvox Globator
Rok vydání: 2000
Počet stran: 199

 

Andreas Gruschke je německý autor, fotograf a pozorovatel Tibetu a Himalájí. V mládí studoval dva měsíce ve východní a jihovýchodní Asii a dokonce absolvoval jeden rok studií čínštiny na univerzitě v Pekingu. Publikoval řadu knih zaměřenou na tibetskou kulturu či práce pro tibetské kláštery. Zároveň se věnuje oblasti Číny nebo vydal dvě obrázková alba o jeho oblíbených místech v Německu – horní Rýn, Hegau.

V úvodu knihy nás autor seznamuje obecně s knihou a vůbec jejím vznikem. Tibet oplývá pověstmi, které se mohou vztahovat na osoby, hory, řeky… Ovšem tato kniha čerpá z tibetských a čínských pramenů – zde se autor i „omlouvá“ za rozdílnost ve stylistice, protože do knihy byla zařazeny různé typy literatury (např. i lidová vyprávění). Kniha obsahuje širokou škálu mýtů, tedy od stvoření světa až po legendy o svatých mniších.

Prvním oddílem jsou mýty O PŮVODU SVĚTA. Najdeme zde 14 mýtů, které různými způsoby vykládají stvoření světa a člověka (např. Tibetské písně kosmické, Černohlaví tvorové s rodokmenem, Co vyprávěla kniha Döphung o stvoření světa, Celý svět sedí želvě pěvně na břiše, Vševejce (poezie), Jak král Thing pokoušel přírodu a rozčiloval duchy, Co říká báj z kraje Amdo o původu národů)

 

Opičák a ženský horský rarach

Opičák byl seslán do Sněžného světa (Tibetu), aby tam rozjímal. Byl donucen vzít si za manželku ženského raracha, který na sebe vzal podobu lidské ženy. Jelikož to pro opičáka znamenalo porušení laických slibů a prohřešení, zeptal se výsosti, zda je možné sňatek uskutečnit. Dostalo se mu požehnání a Sněžné zemi tří výhod (1. v budoucnu se v Tibetu velmi rozšíří buddhismus, 2. zrodí se zde hodně svatých mužů, 3. objeví se hodně pokladů). Opičák a ženský rarach spolu měli 6 dětí – byly odvedeny do lesa Čhacchog, kde byly ponechány 3 roky. Za tu dobu jich v lese nebylo 6 ale 500 a neměly žádné plody k jídlu. Opičák opět požádal jeho výsost o pomoc. Dětem se dostalo pomoci v podobě pšenice, ječmene, hrachu, pohanky a velkozrnného ječmene. Když se opičí národ najedl z plodů z těchto surovin, nasytil se, zkrátila se mu srst, ztratil ocas, byl schopen mluvit a podobal se člověku.

Druhá část, CESAR ZE ZEMĚ LING ( - EPOS, KTERÝ SAHÁ DO PREHISTORIE), se věnuje nejdříve založení říše Ling a jejich prvním vládcem (Jak povstala říše Ling, Jak se Döndub připravoval na cestu do země Ling). Dále je zde popisován skrz mýty Cesarův život – od jeho dětství přes manželství až po smrt (např. Jak se Cesar narodil a co v mládí prožil, Jak se stala Dugmo Cesarovou nevěstou, Cesar táhne do Číny, Jak popletla Džemo Cesarovi hlavu, Jak Cesar přišel k rozumu, Jak Cesar ukončil svou pozemskou pouť). Celkem tento oddíl obsahuje 15 mýtů.

 

Cesar táhne do Číny

Cesar byl do Číny povolán proto, aby rozehnal smutek syna nebes a císaře říše, kterému zemřela žena. Cesar si ale nejdříve vyžádal některé zázračné pomůcky – zlatého hada k polapení Slunce a uťaté hlavy sedmi holohlavých čarodějných kovářů, které nechal rozvařit a udělal z nich pozlacené poháry.

Syn nebes svou ženu stále držel v náručí a prohlašoval, že ji takto bude držet ještě 10 let. Když usnul, vyměnil mu Cesar jeho ženu za mrtvolu psa. Syn nebes ho nejdříve uvrhl do hadí jámy, potom do mravenčí jámy, dále do všivé a vosí jeskyně, do sklepení s divokou zvěří, nakonec do rozbouřeného moře. Cesar si vždy se situací poradil. Neporazitelný Cesar začal vyhrožovat, že vypustí papouščí posly, přivolá svých 30 hrdinů a říši syna nebes zničí. Ve strachu dokonce dostal i ruku císařovi dcery, se kterou byl tři roky v manželství. Nakonec se však vrací domu ke své Dugmo, která ho radostně vítala.

Třetí oddíl se nazývá ŽANGŽUNG (BÁJNÁ ŘÍŠE NÁBOŽENSTVÍ BÖN). Jedná se o báje původního náboženství na tibetské vysokohorské plošině (např. Chlapec, který vyšel ze skály, Jak král Ligmirhja k neštěstí přišel, A dny kvetoucí říše byly sečteny, Šenrab sestupuje z nebe na zem). Celkem 9 bájí pojednává o prostředí říše Žangžung, jejich vládcích, především o působení Šenraba Miwočhe, který lidem ukázal cestu k poznání a spáse.

Čtvrtá část, OD JARLUNGU PO LHASU (HISTORICKÁ TRADICE PLNÁ DOJÍMAVÝCH POVĚSTÍ), kde se nejdříve dozvídáme o úplně prvním smrtelníku na královském trůně, Cänpovi (První nebešťan tibetským králem, První smrtelník tibetským králem: Digum Cänpo a jeho synové). Dále jsou zde různé mýty o dalších králích a jejich významných činech (např. Osud svatých knih za krále Lha Thothoriho, Král Namri Songcän dobyl říši Sumpa) a další např. Princezna Wen-Čcheng cestuje do Tibetu nebo Raraši sabotují výstavbu prvních klášterů.

Poslední sada mýtů se jmenuje O SVATÝCH I MÉNĚ SVATÝCH MNIŠÍCH – BUDDHISTICKÁ RENESANCE A REFORMACE. Už podle názvu je jasné, že se jedná o legendy různých mnichů, jejich skutky, zakládání klášterů a vidění rozdílů v různých tibetských učeních (např. O králi Ješe Ö, který byl mnichem, Z Milaräpova života, Jak Dugpa Künleg navětívil klášter Däpung).

 

A Dugpa Künleg nám zpívá dál (poslední legenda celé knihy, psána formou veršované písně)

Dungpa Künleg navštěvuje postupně celou zem – klášter Kagjü, Sakja, Gönnčhen, poustevny v horách, místa hodná k rozjímání, vznešené domy, chudé domy, středisko náboženství i potkal partu poutníků… Uvědomuje si, jak kamkoliv přijde, setkává se pouze sobeckými a ztrápenými lidmi.

Za bájemi a pověstmi je vždy podkapitola, která vysvětluje obsah daného oddílu podle historických souvislostí a znovu stručně shrnuje děj. Musím přiznat, že nejednou jsem tuto podkapitolu ocenila, jelikož čtení některých bylo poměrně náročné a zároveň bylo zajímavé sledovat i historické vsuvky a citaci z jiných textů, které podkapitoly také obsahovaly.

Na konci knihy je dodatek (Religionistický náčrtník), kde jsou hezky vysvětleny pojmy i se zajímavostmi nebo historickou souvislostí, např. Bódhisattva (bytost, jež dosáhla posledního stupně osvícení). Zároveň jsou zde vysvětlena různá božstva, kdy si můžeme všimnout, zda se vztahují k náboženství bön, tibetskému buddhismu či hinduismu. K tomu se váží i významná sídla bohů, např. hory (Džomolhari – sídlo horské bohyně Taši).

Kniha byla hezky zpracovaná a po vzhledové stránce, je doprovázena krásnými ilustracemi.

Musím přiznat, že nejednou jsem musela přečíst mýtus vícekrát, protože přeci jen to není lehké čtení. Ovšem vůbec jej nelituji, naopak! Určitě se budu o Tibet dále zajímat a o buddhismus celkově.

Pokud vás kniha zaujala, moc doporučuji, ale rozumím tomu, že to není každého šálek kávy. :)

www.listarna.blogspot.cz, 31. 10. 2015, Knihomolka Nell

© 1991-2017 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 1009