Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 18. června 2015 - 14:30Volvox.cz si právě čte 11 lidí
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Castanedovo svědectví o možnostech lidského poznání


V nakladatelství Volvox Globator vyšla nová kniha světově proslulého amerického antropologa a etnografa CARLOSE CASTANEDY s názvem CESTA DO IXTLANU. Po Učení dona Juana (Reflex 1992) a Oddělené skutečnosti (Volvox Globator 1993) se tak ke čtenářům dostává další pokračování pozoruhodného příběhu o neobvyklých možnostech lidského poznání. Kvalitní překlad díla pořídila Lily Sekytová.

Jedno z nejzajímavějších dobrodružství ducha naší skeptické doby začalo zcela nenápadně. V létě roku 1960 potkal student antropologie z Kalifornské univerzity v Los Angeles C. Castaneda v zapadlém místě u mexických hranic starého indiána dona Juana. Předmětem studentova zájmu byly léčivé rostliny a drogy používané indiány. Později začal mladík jezdit ke starému muži na návštěvu. Don Juan Matus z kmene Yaqui byl ‚brujo‘, anglicky ‚medicine man‘ – čaroděj a léčitel. Asi po roce od prvního setkání nabídl Castanedovi, aby se stal jeho žákem. Čarodějův učeň byl však zároveň začínající ambiciózní vědec, který nové zkušenosti podrobně zaznamenával. Později je vědecky a literárně zpracoval. Jeho knihy ‚reportáží‘ začaly vycházet na sklonku 60. let a způsobily pozdvižení v amerických intelektuálních kruzích. Svou roli sehrál i fakt, že při autorově výcviku byly občas využívány přírodní halucinogenní drogy. Jejich aplikace nebyla samoúčelná, probíhala pod vedením učitele a sledovala specifické cíle. Vlastní smysl učení dona Juana však spočíval v něčem jiném.

Naše pojetí filozofie života jako uceleného systému abstraktní myšlenkové konstrukce je založeno na předpokladu existence civilizace, jejíž tradice i vývoj jsou podchyceny písmem. Vše, co stojí mimo tento model, je přijímáno s apriorní nedůvěrou. Známý francouzský etnolog C. Lévi-Strauss upozornil ve svém díle, již téměř pře půl stoletím, na jeden zásadní, ale dosud opomíjený fakt. Mnohé kultury, námi chápané jako primitivní, takovými ve skutečnosti nejsou, pouze my je tak vnímáme, ve vztahu k našemu civilizačnímu modelu. Ony však docela dobře fungují podle odlišného, nám zpravidla těžko pochopitelného kódu.

Již při letmém ohlédnutí na dějiny tohoto století si musíme bohužel přiznat, že naše racionalistické chápání světa utrpělo povážlivé trhliny a pokus o ‚napěchování‘ reality do zásuvek kategorických pojmů skončil fiaskem. Pod tíhou skutečnosti se zdá, že je třeba podusit se o přehodnocení dosavadního přístupu ke světu, dokud z něho ještě něco zbývá. Ve vědě a umění ostatně červ pochybností hlodá už prakticky celé století. Zde také leží těžiště významu Castanedova poselství. Nejde v něm o nic menšího než o zjištění, že poznání není ani zdaleka propachtovaným gruntem civilizace. Z jeho díla vyplývá, že problematika lidského poznání je záležitostí mnohem univerzálnější a klidně se obejde bez závislosti na našich kritériích. Odlišný je již systém ‚učení‘ dona Juana Základem je pevná vazba mistr-žák, trvající často dlouhá léta. Svět, ve kterém se don Juan pohybuje leží za zrcadlem, je to svět magický, a platí o něm jiná kauzalita. Toto učení vychází z tradic animismu, který je pokládán za první lidské náboženství vůbec. Jeho praktiky, jestliže jsou správně pochopeny a zvládnuty, mají adeptům umožnit aktivně vnímat i ‚jiné dimenze‘ našeho světa.

Castanedovi je nutno připsat k dobru, že ve svých knihách se snaží i nejneuvěřitelnější zážitky, s nimiž se setkal, zachytit z pozice etnografa. Nezapírá, že jeho příslušnost k západní civilizaci mu byla často překážku, několikrát se dostal do nebezpečí blízkosti šílenství, dokonce z těchto důvodů své učení na několik let přerušil. Don Juan mu ovšem nic nepředstíral. Sám musel podstoupit stejně těžkou cestu, aby mohl žít ‚životem bojovníka a muže poznání‘. O jeho zvláštní moudrosti přináší Castaneda řadu svědectví. „Člověk na stezce poznání může přežít jenom jako bojovník“ řekl don Juan. „Protože bojovníkovým uměním je udržovat rovnováhu mezi hrůzou, že je člověk a zázrakem, že je člověk.“ Cesta do Ixtlanu je právě o tom.

Telegraf, 07. 09. 1996, Josef Janda

© 1991-2017 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 1151