Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 24. března 2014 - 11:11Volvox.cz si právě čtou 2 lidé
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Líbes-imigrant-román aneb Jak učinit cizinu domovem


V povídkovém souboru Cizinky zůstává Stanislav Struhar věrný svým stereotypům.

Knihy českého autora žijícího dlouhodobě v Rakousku – nebo taky rakouského spisovatele původem z Československa – včetně dvou delších povídek – nebo krátkých novel – obsažených v aktuálním výboru Cizinky de facto naplňují charakteristiky žánru milostného románu. Motiv mladého muže, který dobývá nedostupnou ženu, anebo ta uhání jeho, Struhar spojuje s druhým ze svých reprízovaných témat: s postupným začleňováním imigranta do nové země. Ženy, které mají u Struhara vůči cizinci původně předsudky, zpravidla postupně nebo v rázu mění svůj názor, většinou na základě jeho dobrého chování, a nakonec to jsou ony samy, kdo chtějí uspíšit milostný vztah. Na základě akceptace cizince atraktivní ženou je imigrant postupně víc než tolerován i dalšími lidmi svého profesního a sousedského okruhu. Cizina se tak pro něj nakonec stává nově nalezeným domovem. Autor je přitom vždy až obsedantně pečlivý ve volbě jazykových prostředků a udržování krystalicky čistého, osobitého, dobře rozpoznatelného stylu a tvaru, čímž se vyhýbá možnému kritickému nařknutí z kýče a ze sklouzávání do brakové literatury.

Z Rakouska do Itálie
Typický hrdina česko-rakouského spisovatele jako by poznával vyvolenou zemi prostřednictvím žen, které si získává spolu s osvojováním nového jazyka a kultury, Struharův autorský stereotyp je proto zajímavý také ve světle genderového hlediska: muž tu zastává většinou pasivní roli, aktivním činitelem vztahu, případně uspíšení jeho procesu a završení bývá žena. Do podřízené, tedy tradičně ženské role dostává muže postavení cizince. Jako by nedostatečný společenský status imigranta, který je se svým mršením domorodého jazyka směšný a s věčným přešlapováním místních zvyků neohrabaný, devalvoval muže na pomyslné nižší místo tradiční genderové hierarchie. Protože ale ženy bývají na druhou stranu docela rády, když se mohou muže ujmout – a tím jej do jisté míry ovládnout –, je vlastně pochopitelné, že pro ně cizinci mohou být v podstatě atraktivními potenciálními partnery.

Zatímco v první povídce svých Cizinek nazvané Bernadette Struhar vězí ještě v námětech svých předchozích románů, kdy je hrdinou příběhu odehrávajícího se v Rakousku Východoevropan (resp. v jednom případě Afričan), ve druhém textu Francesca tento stereotyp obměňuje a na cizince deleguje naopak německy mluvícího mladého muže, kterého posílá do řekli bychom zaostalejší části Evropy – aspoň momentálně –, do Itálie. Na svém ojedinělém vystoupení v Praze 14. 3. 2014 v žižkovské literární pivnici při knihkupectví Volvox Globator vyprávěl autor i o tom, že do Ligurie, kde se tato novelka odehrává, jezdí už hezkou řádku let. Zaujala ho zde hranice, kterou vytváří místní tok mezi starou a novou částí městečka Ventimiglia poblíž francouzského Azurového pobřeží. Dva břehy řeky Royi osídlené viditelně rozdělenou societou jako by zároveň zrcadlily patrný rozdíl mezi tou částí italské společnosti, která je uzavřená a zachovává si tradiční národnostní i sociální strukturu, a „barevnější“, multikulturní, evropskou Itálií.

Struhar při této příležitosti mluvil také o svých dalších „italských“ románech v rukopisech, z nichž jeden vyšel pod názvem Das Gewicht des Lichts před pár týdny a česko-rakouský spisovatel jej nedávno představil na mezinárodním knižním veletrhu v Lipsku. Český překlad by mohl opět péčí precizního, šťastně zvoleného překladatele Pavla Vrtílka a nakladatelství Volvox Globator vyjít do konce roku.

O autorovi


Básník a prozaik se narodil jako Stanislav Struhař v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony. Usadil se ve Vídni, přijal rakouské státní občanství a němčina se stala jeho literárním jazykem. Již od mladých let se věnoval básnické tvorbě. Debutoval v Rakousku česko-německou sbírkou básní Der alte Garten / Stará zahrada, která zaznamenala zásadní momenty autorova dětství a pozdější emigrace. V dalších letech publikoval především prozaické knihy, v nichž hledá domov a řeší otázku integrace cizince do nové společnosti. Zařadil se do nepočetné, ale o to zajímavější rodiny německy píšících Čechů.

O recenzentovi
Bookowski je rezidentní recenzent bulletinu a webu Knihovny K. H. Máchy v Litoměřicích. Narodil se roku 1981 v Doksech, odkud to v Máchových stopách daleko nedotáhl. Za dlouhých zimních večerů a nocí čte ošklivé knihy a láme si hlavu s tím, co pěkného o nich napsat (nebo naopak). Bookowskiho recenze najdete tady.lama

knihovnalitomerice.cz, 20. 3. 2014, František Mejstřík

© 1991-2017 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 1658