Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 7. dubna 2011 - 17:28Volvox.cz si právě čtou 4 lidé
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Alrúna v černém plátně


K nejpopulárnějším fantaskním příběhům počátku dvacátého století patřila Alrúna. Velmi plodný německý spisovatel Hanns Heinz Ewers (1871–1943) se k tomuto románu z roku 1911 volně inspiroval středověkou legendou o umělé bytosti, která se zrodila ze sémě oběšencova. Také Alrúna je stvořena uměle – „proti všem zákonům přírody“. Dobový úspěch románu byl jistě podnícen i erotičností, která prostupuje celý text – dnes nám ovšem už připadá víc než krotká. V prvním českém vydání z roku 1921 ji v předmluvě bránil Emmerich Alois Hruška, bohémský literát a umělec, žák Josefa Váchala. „Viděti nemravný úmysl mohou tu toliko ti, kdož jsou sami nemravní a zhovadilí...“ A jinde Hruška píše: „...»senzačnost« Ewersova díla spočívá v odvaze a novosti své myšlenky, jež se vymyká názorům počestných tatíků, které pobouří každá novost, poněvadž jsou zvyklí žíti z konvence.“ O tvůrci Alrúny pak Hruška píše s neskrývaným obdivem: „Ewers je lovcem hrůzy, básníkem děsu, malířem krutosti rafinované i barbarské; je fantastou i snílkem, rozesněným lyrikem i výsměšným ironikem.“ Pochvalně se o Ewersovi svého času vyjádřil i H. P. Lovecraft. Zejména mezi dvěma světovými válkami udržovaly kult Alrúny filmové přepisy. Pro poválečné období byl Ewers ovšem už mírně omšelý. Na čtenáře (i diváky) se hrnula díla razantnější „senzačnosti“. A svou roli v zapomínání ale jistě hrálo i Ewersovo koketování s nacionálním socialismem ve třicátých letech – které ovšem nebránilo tomu, že téměř celé jeho dílo bylo v nacistickém Německu na indexu. Ze zapomnění vystoupila Alrúna až v devadesátých letech, kdy z ní německý kreslíř Toni Greis učinil titulní postavu komiksové série. Zvýraznil a „modernizoval“ ale zejména erotický náboj knihy – až do té míry, že server comicfan.de označil jeho komiks za „pornografický ohňostoj“.

Vrací-li se Alrúna nyní i do tuzemského literárního života, děje se tak spíše s úctou k okolnostem původního uvedení. Nakladatelství Volvox Globator sáhlo po původním překladu Huga Filly, který prošel jen jazykovou úpravou, a s původní předmluvou Hruškovou. Nové jsou ilustrace Luboše Drtiny, který je také autorem celkové grafické úpravy edice – elegantně jednoduché, jíž dominuje černé plátno přebalu. Alrúna nebyla zvolena k vydání náhodně – stala se prvním svazkem stejnojmenné edice, vyhrazené fantaskní, tajuplné a hrůzyplné literatuře.

Druhým svazkem edice je Bulgakovův mistrovský kus Mistr a Markétka, v již osmém českém vydání překladu Aleny Morávkové, který roku 1969 předběhl v úplnosti vydání sovětské. Ilustrace jsou v tomto případě dílem Borise Jirků. Do třetice vychází v edici povídková sbírka V temném zrcadle od Josepha Sheridana Le Fanu, irského autora duchařských a hrůzostrašných próz, který dodnes nechybí ve většině antologií hororové klasiky. „Le Fanu se uchyloval k strašidelným tématům jen proto, aby mohl účinně vyjádřiti svou ponurou náladu a přenésti ji na čtenáře...,“ objasňuje v doslovu František Bommer, jehož překlad z poloviny dvacátých let je doposud jediným kompletním převodem sbírky do češtiny. Nejslavnějším kouskem knihy je povídka Carmilla. Okolnosti jejího vzniku, reálný předobraz literární postavy i reálnou topografii děje této povídky přibližuje ve svazku esej Alfréda Višného.

Alrúna je edicí, která potěší nejednoho milovníka fantaskní literatury.

A nejen tím, že vrací do hry i pozapomenuté knihy.

07. 04. 2011, Literární noviny

© 1991-2017 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 2635