Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 8. února 2008 - 15:19Volvox.cz si právě čtou 3 lidé
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Rozsedlé kotě a smysl bytí


SAUL BELLOW: Sebrané povídky I.
Předmluvu napsala Janis Bellowová. Přeložili Eva Kondrysová, Jiří Hrubý a Lenka Fárová. Jazyková redakce Tereza Houšková, odpovědný redaktor Ladislav Dlabal.
Volvox Globator, Praha 2007, 324 stran, doporučená cena 299 korun.

Když v dubnu 2005 Američan Saul Bellow, nositel Nobelovy ceny za literaturu, zemřel, britský spisovatel, teoretik a kritik Malcolm Bradbury prohlásil, že Bellowova literární, intelektuální i morální proslulost spočívá v jeho velkých knihách, velké próze a velkých hrdinech. Vyjádřil tak vcelku obecně sdílený názor, že Bellowvynikal především jako romanopisec.

Recenze

Nemálo kritiků si však více považuje autorových vytříbených povídek, a zdá se, že není až tak těžké vystopovat příčinu jejich respektovanosti. Právě Bellow ve Spojených státech recenzoval díla Šoloma Alejchema a do angličtiny kongeniálně přeložil Hlupáka Gimpla Isaaca Bashevise Singera, přičemž vždy zdůrazňoval, že na příbězích v jidiš - už z definice nedlouhých -obdivuje lehkost, s jakou se dokážou přesouvat od záležitostí kuchyňského rázu k metafyzickým problémům. A stejné bravurnosti dosáhl i on sám! Vždyť kdo jiný by se v rámci jednoho odstavce dostal od rozsedlého kotěte k ortodoxním veverkám a dotýkal se přitom smyslu bytí?

Podívejme se však konkrétněji na sedm próz, které tvoří první svazek autorových Sebraných povídek.

Velká témata, krátké formy S trochou nadsázky lze říci, že spisovatelovi protagonisté jsou povětšinou intelektuálové, jejichž myšlenky a ideály mají blízko k těm, jež si Saul Bellow zformuloval v Chicagu - ve městě, které jej utvořilo. Sem nikoliv náhodou zasadil dva ze sedmera textů svazku: Stříbrnou misku a Hledání pana Greena.

V obou povídkách se řeší jak moc peněz, tak věčné dilema, je-li člověk zrozen ke svobodě, anebo k povinnosti, přičemž pouť hlavních hrdinů nabývá tragikomických podob: střetávají se nejen s nepřízní počasí, nýbrž také s drsným tělesnem a pokryteckým duchovnem, zastoupenými kupříkladu nahou a opilou tlustou černoškou a zbožnou vdovou toužící slyšet, jak „židovský jinoch přijal Pána našeho Ježíše Krista“. A v zásadě sem spadá i úvodní skica U řeky Svatého Vavřince, třebaže je situována do Kanady a je méně zvládnutá vypravěčsky - její fragmenty negradují, pouze plynou...

Do druhé podskupiny patří - slovy literárního vědce Morrise Dicksteina - takzvané rodinné příběhy. I sem můžeme zařadit už zmíněnou Stříbrnou misku a také prózu Starý systém. Ta představuje malou, čtyřicetistránkovou rodinnou ságu dvacátého století, v níž se uvažuje hlavně nad tím, co se Židy udělala Amerika, „země předurčená k historickému odčinění“: uškodila jim svým náporem hmoty a materie, anebo i v téhle pádící zemi platí, že „nejpádnější údery zasazuje duch“? Strhující finále povídky, zoufalý výkřik, co vlastně znamená být člověkem, má ovšem univerzální platnost: „Proč život, proč smrt.“

Zbylé tři prózy nelze v bellowovském „kánonu“ jednoznačně zařadit. Dvě z nich (Krádež a Loučení se žlutým domem) se vymykají již faktem, že protagonistky jsou ženy, přičemž v prvním případě dokonce žena úspěšná, zatímco v případě druhém excentrická samotářka pobývající na Divokém západě.

A zatímco nezvykle akční Krádež s detektivně-mravní zápletkou nesahá vrcholům Bellowovy tvorby ani po kotníky, Loučení se žlutým domem překvapí jak nádhernými líčeními přírody, tak závěrem ve formě dopisu, výmluvným akceptováním smrtelnosti a zároveň vědomým odmítnutím téhož. A konečně Spojka Bellarosa je z jistého úhlu textem z této sestavy nejangažovanějším, zamýšlejícím se nad pamětí, zapomněním, Bohem, perzekucí Židů a holokaustem.

Nepřehledno jest Odhlédneme-li však od Bellowova nesporného mistrovství, nad jeho Sebranými povídkami I. se vznáší řada otazníků. Vždyť vychází-li obdobný titul (a k tomu posmrtně), čtenář se oprávněně domnívá, že se mu nabízejí autorovy povídky ve své úplnosti, což rozhodně není náš případ.

Proč by zde jinak chyběl spisovatelův vůbec první kousek Dva ranní monology, jejž roku 1941 otiskl slavný časopis Partisan Review a který na scénu uvádí oba typicky bellowovské hrdiny, a sice nezaměstnaného člověka a hazardního hráče? Proč jsou tu začleněny také dvě neoddiskutovatelné novely (Spojka Bellarosa a Krádež), jež navíc i česky dříve vyšly v samostatných svazcích, a proč se nikde výslovně neuvádí, které z daných povídek se u nás už objevily ve výboru Hledání pana Greena a jiné povídky z roku 1992? Proč u jednotlivých názvů chybí datace a na základě čeho bylo zvoleno řazení próz, hrubě porušující předpokládanou chronologii?

Částečnou odpověď poskytnou dva řádky v tiráži: tuzemské nakladatelství Volvox Globator se opíralo o edici Collected Stories z produkce nakladatelství Penguin Books ve Velké Británii a lze se důvodně domnívat, že ta se zase opírala o americké Collected Stories z roku 2001. Ty obsahují dohromady třináct kratších i delších próz, které do jedné knihy vybral osobně Saul Bellow.

Dá se tudíž očekávat, že naše Sebrané povídky budou mít už pouze jedno pokračování, a to opatřené autorovým doslovem ozřejmujícím alespoň něco z toho, co zůstává českému čtenáři skryto. Vždyť náš díl první disponuje toliko nepříliš pronikavou předmluvou Janis Bellowové, spisovatelovy bývalé studentky a páté manželky, přitom však oproti původní americké verzi pohříchu postrádá úvod Jamese Wooda, skutečného znalce Bellowovy tvorby, který mimo jiné ještě za autorova života opatřil poznámkami tři jeho rané prózy společně vydané prestižní Americkou knihovnou.

O autorovi| HANA ULMANOVÁ Autorka je amerikanistka působící na Filozofické fakultě UK a na NYU v Praze

08. 02. 2008, MF DNES, HANA ULMANOVÁ

© 1991-2017 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 3641