Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 10. března 2005 - 12:57Volvox.cz si právě čtou 4 lidé
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

P. Stamets: Halucinogenní houby světa


P. Stamets: Halucinogenní houby světa. Z angličtiny přeložil Jiří Mlíkovský. Volvox Globator Praha, 1996, 192 str., cena 399,- Kč, ISBN 80-7207-394-X

Opožděná, ale potřebná recenze. V dnešní době, kdy se vzmáhá bezstarostné užívání nejrůznějších drog, je třeba na objevení se takovéto knihy na našem trhu upozornit. I když, jak se ukáže dále, užívání těchto hub nepotlačující, ale naopak podporující.

Na knihu je možné se podívat z dvojího hlediska. Čistě mykologického a obecně kulturního. Z mykologického pohledu je to dobře napsaná a sestavená kniha, která se týká hlavně lysohlávek (Psilocybe), mezi které počítá autor v duchu názoru Holanďana Noordeloose i límcovky (Stropharia), a kropenatců (Panaeolus). Z dalších halucinogenních hub uvádí některé čepičatky (Stropharia), a kropenatců (Panaeolus). Z dalších halucinogenních hub uvádí některé čepičatky (Conocybe), šupinovky (Gymnopilus), vláknice (Inocybe) a štítovku vrbovou (Pluteus salicinus). O každém druhu jsou všechny žádané náležitosti. Je relativně dobře popsán, včetně mikroskopických znaků a uvedeno je jeho rozšíření. Zde je vzhledem k zeměpisné odlišnosti podchyceného území asi největší zádrhel. Nestačí pouhý překlad, ale vše by potřebovalo doplnit údaji o případném podrobném výskytu v Evropě či u nás. Tuto část uvádí pěkný klíč v duchu původních knih Veselého, kde se vychází z barvy výtrusů. V tomto případě se týká hub tmavovýtrusých. A vůbec, tento jakoby méně „vědecký“ způsob není nic špatného a určitě dobře pomůže zájemcům si se svými nálezy snáze poradit. A vyvarovat se nebezpečí záměn, na což autor myslí zvláště. V knize jsou též kapitoly o celkové ekologii a rozšíření halucinogenních hub a popsány jejich biotopy rozdělené do šesti skupin.

A nyní k té obecně kulturní části. Je v ní přirozeně nejvíce o aztéckém teonanacatl, „mase bohů“ neboli Psilocybe mexicana, ale také i o africké tamu, „houbě vědění“. O obřadech uctívajících a vzývajících lysohlávky, stejně jako pozdější ničivé činnosti španělských misionářů, kteří toto „modlářství“ tvrdě potlačovali. Je tam přesná citace i Wassonova článku v Lifu (13.května 1957, „Hledání magické houby“), který vlastně objevně upozornil na lysohlávky a vyvolal „houbařskou“ turistiku do Mexika. Úsměvně působí autorova představa, jak se dají lysohlávky šířit tím, že si dáme jejich plodnice na klobouk a tím podporujeme roznášení jejich výtrusů. Dokládá tento názor tím, že tam kde byli sběrači lysohlávek s houbami dopraveni na komisařství, je možné je tam později v okolí těchto stanic nacházet! Ostatně v tomto směru je zde uvedena např. příhoda, kdy byli přívrženci těchto hub sebráni a na konec souzeni, ne však za sběr omamných drob, ale za to, že vstupovali při sběru na cizí majetek. Absurdita není přítomna jen u našich soudů. (V době sepisování této recenze se nám nepodařilo zjistit, zda sběr a užívání lysohlávek u nás, není již nějak právně podchyceno.( při četbě těchto částí je zřejmé, že autor je nadšeným obdivovatelem a přímo oduševnělým milovníkem lysohlávek. Že je sám také užívá a podporuje v tom další. Popisuje zažívané, úžasné pocity, ale počíná si při tom velice slušně a opravdově. Je si vědom, že to nemusí působit na každého stejně, že tu mohou u někoho hrozit jistá nebezpečí pro jeho duši, (včetně ale nebezpečí možných záměn s houbami jedovatými) a vše podává obezřele. Zůstává ale stále fanda propadlý lysohlávčímu kouzlu.

Jinak Paul Stamets přes svoje houbové nadšení neztratil podnikatelský čich a má rodinný podnik nazvaný FUNGI PERFECTI, ve kterém nabízí nejrůznější zboží související z houbami. Nejen knihy, které napsal, ale i pěstitelské násady a recepty a mezi jiným také - léčiva získaná z hub! V kapslích, ve výtažcích, ba i houbové čaje. No nic...

Kniha má obsáhlý seznam citované literatury, rejstřík českých a latinských jmen a rozsáhlou barevnou přílohu s vyobrazeními jak lysohlávek, tak i některých kultovních předmětů a dokonce i záběry na ty roznašečky výtrusů s lysohlávkami na klobouku. Pokud nebudeme ke knize přistupovat jako k vědecké publikaci a smíříme se s mnoha drobnými nepřesnostmi, smíříme se tím, že překladatel neznal mnohé odborné termíny, resp. s odbornou terminologií se příliš nezabývá ani Paul Stamets, budeme spokojeni a je dobře, že tato kniha u nás vyšla.

Mykologické listy, 87/2004, Josef Chalupský

© 1991-2017 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 4445