Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 3. května 2004 - 16:41Volvox.cz si právě čtou 4 lidé
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Oidipa si není jistá


Román Američana Thomase Pynchona je základním dílem postmoderny

Člověk je možná jen velmi komplikované zauzlení v obecné interakci různých vlnových záření, která utvářejí svět. Slova filozofa Jeana-Francoise Lyotarda, teoretika postmodernismu, by mohla být mottem k Pynchonovu románu Dražba série 49. Jeho protagonistka v něm odhaluje stopy rozsáhlé konspirace, která se po století snaží získat moc nad přenosem informací. Existuje spiknutí Trystero? Anebo je jen příznakem hrdinčiny paranoie?

Koncem letošního ledna přilákal jeden z dílů seriálu Simpsonovi před obrazovky v USA i diváky, kteří osudy animované rodinky nesledují. V tomto dílu se totiž po boku Simpsonových objevil i spisovatel Thomas Pynchon (*1937), génius postmoderního románu. Protože jeho tvář nikdo nezná (jsou známy jen fotografie z jeho mládí), autoři seriálu nasadili postavičce na hlavu papírový sáček. Senzací bylo, že hlas, kterým mluvila, údajně patřil Thomasu Pynchonovi.

Neviditelný spisovatel
Světový věhlas získal pěti romány a jednou sbírkou povídek. Díky těmto knihám je Thomas Pynchon označován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů literárního postmodernismu. Kritika ho staví po bok Vladimira Nabokova, Johna Fowlese, Umberta Eka či Milana Kundery.

Romanopisec, který brilantně popsal "psychózu světa druhé poloviny 20. století", se od vydání své prvotiny, románu V. (1963), důsledně vyhýbá publicitě, což z něj činí jednu z nejzáhadnějších osobností současnosti. Na rozdíl od většiny amerických literátů se zcela stáhl do ústraní a se světem komunikuje výhradně prostřednictvím svých děl.

Jeho knihy nejsou českému čtenáři neznámé, i když se k nám dostávají se značným zpožděním: jednak bylo dlouho nemyslitelné, aby zde vůbec vycházely, jednak Pynchonovy texty kladou na čtenáře nemalé nároky. Mohli jsme se o tom přesvědčit z českých vydání románu Městečko Vineland a sbírky povídek Pomalý učeň. Překlad jeho druhého románu, Dražby série 49 z roku 1966, se u nás objevil již před třinácti lety v časopise Světová literatura. Nyní jeho upravené verze vychází konečně i knižně.

Mám si stvořit svět?
Jednoho letního odpoledne se Oidipa Maasová vrátila domů z dámského posezení v sousedství, na němž hostitelka přidala do fondue možná až příliš třešňového likéru, a zjistila, že byla jmenována vykonavatelem, či spíše vykonavatelkou závěti, kterou zanechal jistý Pierce Inverarity, kalifornský pozemkový magnát. První věta románu představuje nejen hlavní hrdinku, ale i hybný moment jejího příběhu. Hutná expozice připomíná Proces od Franze Kafky. Tento odkaz, nemluvě o významovém spojení fondue s třešňovým likérem a veledůležité zprávy o převzetí závěti, naznačuje čtenáři leccos o povaze textu, který bude následovat.

Osmadvacetiletá Oidipa se v něm, stejně jako Josef K., chytne do důmyslně utkané sítě spiknutí namířeného proti ní. Anebo dokonce proti celému světu. Když se po obdržení zprávy rozloučí s manželem, poněkud ulítlým diskžokejem, vydává se do kalifornského města San Narcisa, kde hodlá naplnit závěť Pierceho Inverarityho, svého bývalého milence. Hned první den se seznamuje s členy rockové kapely The Paranoids a právním zástupcem Metzgerem. Tento právník má za sebou kariéru dětské filmové hvězdy, a když vstupuje do Oidipina pokoje v motelu Ozvěnový háj, na televizní obrazovce se náhodou odvíjí film "Degradace", v němž před dvaceti lety hrál.

Po noci strávené s Metzgerem, což je jedna z nejgrotesknějších pasáží románu, začne mladá žena v souvislosti s pozůstalostí pozemkového magnáta odhalovat stopy prazvláštní konspirace. Objevují se před jejím zrakem nejprve v tajemných a zkomolených slovech na obálkách a známkách (včetně padělků ze série 49) a v podivném symbolu trumpetky s tlumítkem, kterou poprvé spatří mezi obscénními nápisy na zdi dámské toalety. Posléze nachází stopy na každém kroku, až se zdá, jako by ji cosi pronásledovalo. Jsou skutečné, anebo jsou pouze výplodem jejích halucinací, mezisvětem, který si sama stvořila ve své mysli?

Oidipa si není jistá. Postupně se ukazuje, že kořeny tajného spiknutí Trystero, alternativního poštovního systému namířeného proti obdobné službě Thurn-Taxisů, sahají hluboko do minulosti, do 17. století. Jakkoli se to zdá nepochopitelné, jeho cílem je ovládnutí přenosu informací. Mladá žena se seznamuje s řadou dalších kuriózních lidí, u nichž hledá vysvětlení, ale záhada se nevyjasňuje. Naopak, čím víc se Oidipa zaplétá do sítě stop a zašifrovaných znamení, tím méně je schopna jim porozumět.

Dražba začíná
Román Dražba série 49, jedno z nejdokonaleji propracovaných děl americké literatury, bývá označován za destilát Pynchonovy filozofie a estetiky. Najdeme v něm všechna základní témata jeho tvorby - od opojení z alternativní kultury 60. let po systematické odkrývání dokonale zorganizované konspirace vpletené do historie a přežívající ve strukturách moderní společnosti.

Dějová rovina knihy jako by se nesla na vlnách halucinogenní závrati. Je tvořena fragmenty takřka komiksových situací, groteskních a absurdních, ale autor je dokázal spojit do kompaktního, neobyčejně působivého románového tvaru. Jeho součástí jsou záměrně infantilní texty písní i zevrubné popisy jiných příběhů, s nimiž se hlavní hrdinka setkává. Tato fiktivní díla jsou stejně neurčitá a zmatená jako Oidipin vlastní příběh, nasycený množstvím narážek a odkazů. Příkladem může být zmíněný film "Degradace", který je zároveň skvělou parodií na hloupé americké válečné filmy, anebo divadelní hra "Kurýrova tragédie", v níž se mj. poprvé objevuje tajemné slovo Trystero.

Knihu samu lze číst jako parodii (na kalifornský životní styl, na špionážní romány, na iluzi realistického příběhu vůbec atd.), ale to je pouze jedna z jejích dimenzí. Dražba série 49 je především románem o pocitech člověka, který se ztrácí v komplikovaných a nesnadno postižitelných záludnostech moderního světa, jehož obraz může být nakonec jen další z umně zkonstruovaných fikcí. Oidipa si to uvědomuje. Na jedné straně odkrývá nové a nové důkazy, které jí potvrzují existenci hnutí Trystero, na straně druhé si stále není jistá, jestli všechno, do čeho se postupně zaplétá, není jen důsledek její zjitřené fantazie.

Souputníci jí nepomohou. Manžel propadne LSD, právník Metzger mizí s jinou ženou, režisér "Kurýrovy tragédie" se za podivných okolností utopí v moři. Ani její psychoterapeut, bývalý nacista, nezůstává ušetřen. V okamžiku, kdy ho Oidipa s prosbou o pomoc navštěvuje, psycholog nadobro zešílí a je svými kolegy odvezen ve svěrací kazajce.

Zda systém Trystero existuje, anebo jde jen o Oidipiny paranoidní pocity, zůstává utajeno i čtenáři. Právě v tomto jemném významovém napětí, jež Pynchon bravurně udržuje v celém dokonale promyšleném a jazykově vytříbeném textu, se skrývá síla románu: Nikoli příběh zasazený do jistoty jednoho světa a ústící do jedné všeobecné, neotřesitelné pravdy, ale zauzlení příběhů do chaotické a absurdní spleti. Nikoli řád světa, dokonce ani snaha o vybudování jeho iluze, ale spíše obraz pozvolného nárůstu entropie, v němž se informace mísí s dezinformacemi do nepřeberného informačního šumu.

Tomu odpovídá i závěr - opět s ozvěnou Kafkova Procesu. Odpověď? Ani zdání. Autor navíc titulem románu naznačuje, že na samém konci možná vše teprve začíná, ale zároveň smysl celého Oidipina mučivého pátrání nechává propadnout do temné prázdnoty. Zřízenec zabouchl těžké dveře, za nimiž zmizela okna v chodbě i sluneční svit. Ozvalo se zaklapnutí zámku, zvuk ještě chvíli dozníval. Passerine rozepjal paže v gestu náležícím kněžím vzdálené civilizace, možná i sestupujícímu andělu. Dražebník si odkašlal. Oidipa se opřela v křesle a očekávala dražbu série číslo 49.

Bezvýchodné ukončení příběhu vedlo ve své době kritiku ke spekulacím, že touto knihou se Pynchonova tvorba uzavírá. Autor, jehož identita byla nejasná (dokonce se mělo za to, že Thomas Pynchon je pseudonymem J. D. Salingera), mlčel. O sedm let později se ale objevil jeho nejrozsáhlejší román Duha přitažlivosti, pokládaný mnohými za nejvýznamnější americký román 20. století (český překlad se připravuje k vydání).

Pynchonovy knihy, včetně Dražby série 49, se navzdory své obtížnosti staly bestsellery. Dnes patří k základnímu dědictví světové literární postmoderny, jakkoli tento termín vzdoruje všem snahám o přesné vymezení. Romanopisec, který již půl století úspěšně uniká tlaku médií, poskytl inspiraci jak kyberpunkovému hnutí, tak řadě dalších spisovatelů a umělců. Jeho poetika, spojující tajemství lidské duše s labyrintickými, často bezvýchodnými světy moderní vědy a nových technologií, patří k trvalému kulturnímu odkazu druhé poloviny 20. století. Díky znamenitému překladu Rudolfa Chalupského se s ním mohou dnes seznámit i čeští čtenáři.

 
KNIHA TÝDNE
Thomas Pynchon - DRAŽBA SÉRIE 49
Přeložil Rudolf Chalupský.
Vydala nakladatelství Volvox Globator a Kniha, grafika, bibliofilie - KGB,
Praha 2004, 168 stran.

6. 3. 2004, Lidové noviny, Jan Kapoun

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 7739