Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 3. května 2004 - 16:39Volvox.cz si právě čte 7 lidí
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

McEwan hledá dítě


Britský prozaik opustil bizarnost, ale zůstal existencionalista
Nenajdeme mnoho britských spisovatelů středního věku, jejichž románová tvorba by byla kompletně přeložena do češtiny. Výjimkou je Ian McEwan - autor bizarních a mnohdy šokujících příběhů, k nimž se čeští čtenáři dostali až po revoluci, ale rychle si je oblíbili. Před pár lety se dokonce zdálo, že čeští nakladatelé to s McEwanem už trochu přehánějí, vydávají vše bez ohledu na kvalitu, a přitom by spíše stálo za to poohlédnout se po jiných autorech současné literatury. Poslední dosud nepřeloženou knihu Dítě v pravý čas, kterou letos vydal Volvox Globator, by si ale čtenáři neměli nechat ujít - tento existenciální román patří bezpochyby k vrcholům spisovatelovy tvorby.

Předtucha zkázy
V Británii o sobě dal Ian McEwan (1948) rázně vědět na přelomu 70 a 80. let, kdy vydal dvě sbírky originálních povídek a také dva krátké romány Betonová zahrada a Cizinci ve městě. Prestižní kritický časopis Granta jej tehdy zařadil do svého prvního seznamu nejlepších současných britských spisovatelů - po bok Martina Amise, Grahama Swifta či Salmana Rushdieho. A právě díky pozdějšímu úspěchu všech těchto autorů získal seznam takovou reputaci, že se dodnes každých deset let vydává a nad jeho jmény živě diskutují literární periodika. McEwanovy rané texty dokázaly čtenáře doslova uhranout silou jazykové výpovědi, bizarností námětů i pochmurnou atmosférou navozující temnou předtuchu zkázy, marnosti, zániku. V jednom z pozdějších esejů McEwan vysvětluje, že pochmurné ladění jeho knih do značné míry odráží nejistotu, ve které se nacházel Západ čelící sovětské jaderné hrozbě. V čase, kdy byla vidina nukleární apokalypsy takřka každodenní realitou, prý ani nešlo psát jinak. McEwan úderným, místy až chladně klinicky přesným jazykem v krátkých, úsečných větách mapoval krajinu duše jedince sklonku dvacátého století. Duše, jež často vykazovala patologické rysy s bizarními obsesemi. K nám se autorovo dílo dostalo až v okamžiku, kdy se patová situace studené války stala minulostí. Po překladech prvních próz se stal McEwan v Česku nesmírně populární a nakladatelé postupně vydali všechny jeho knihy. U románů napsaných v devadesátých letech se ale zdálo, že McEwanovi došly nápady a knihy postrádají původní jazykovou originalitu. Zvlášť silně takové myšlenky vyvolávalo promptní vydání předposledního autorova románu Amsterodam. McEwan za něj sice dostal Booker Prize, ale kniha asi většinu čtenářů zklame mdlým dějem, myšlenkovou sterilitou, hrou na efekt i necitlivým překladem. Naštěstí však McEwanovo české tažení prozatím uzavřelo mnohem inspirativnější dílo.

Dva příběhy
Dítě v pravý čas se bez problémů vyrovná raným vrcholům autorovy tvorby. Rozvíjí některé motivy, naznačené v Betonové zahradě a Cizincích ve městě (vztah dospívajícího jedince a společnosti, téma odcizení), tentokrát ovšem bez oné příměsi bizarnosti a šokujících výjevů, která některým čtenářům přijetí prvních McEwanových děl značně komplikovala. Román je i podstatně složitější, protože autor tu splétá do jednoho celku dva příběhy spojené tématem hledání dítěte - v prvním případě hledání dítěte, jež nevysvětlitelně zmizelo, v případě druhém hledání "dítěte v nás". Nešťastný manželský pár v prvním příběhu rozdělí ztráta potomka, který se otci záhadně ztratil během nakupování v samoobsluze. Vzájemně se odcizí a jejich osudy se opět setkají až na konci knihy. V paralelním příběhu se mimořádně úspěšný politik najednou rozhodne uchýlit do soukromí, uzavírá se do sebe, je stále infantilnější, až naprosto přestane komunikovat s okolím. Téma hranice mezi světem dětí a dospělých McEwana vždy fascinovalo a zejména v prvních textech vydalo pozoruhodné plody - v této knize tedy autor své oblíbené téma rozvinul. V obou příbězích se hledání dítěte ukazuje jako chůze po tenkém ledě: v prvním příběhu znamená ztrátu psychické rovnováhy obou rodičů a rozpad jejich vztahu, v případě druhém je daní za návrat do dětství zavržení oslnivé politické kariéry, rezignace na vnější svět. Dítě v pravý čas je v jistém smyslu existenciální román, obohacený o prvky magického realismu. Můžeme ho ale číst také jako pozoruhodnou meditaci o marnosti světa, o smrti a vykoupení.

Autor je anglista.

Ian McEwan: Dítě v pravý čas. Přeložil Ladislav Šenkyřík, Volvox Globator, 2003

19. 05. 2003, Ladislav Nagy, Respekt

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 8763