Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 3. května 2004 - 16:38Volvox.cz si právě čtou 3 lidé
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Havran a čaroděj
Castaneda zemřel obklopen záhadou


Před pár týdny obletěla světem zpráva o smrti kultovního spisovatele Carlose Castanedy. Média tentokrát vskutku neměla důvod rvát se o prvenství, nejednalo se totiž o žádnou aktualitu. "Guru hnutí New Age", jak Castanedu unisono nazývá světový tisk, opustil tento svět zřejmě již 27. dubna 1998. Jeho ostatky byly bez obřadu zpopelněny a odvezeny neznámo kam do Mexika. Odhaduje se, že mu bylo asi 72 let.

Muž bez historie
Při pohledu zpět na nekrology ve světovém i českém tisku vidíme, že jsou většinou téměř doslova stejné, jakoby opsané z jednoho mustru. Několik (nejistých) životopisných údajů a pár frází o "Novém věku", šedesátých letech, indiánech a čarodějnictví. Zamlženost veškerých biografických dat přitom není u Castanedy nikterak náhodná. Guru "mlžil" nejen ohledně data a místa narození, ale dokonce se odmítal hlásit i ke svému manželství, o němž loni vydala jeho někdejší žena Margaret Runyan knihu vzpomínek. "Člověk se musí odpoutat od osobní historie, od myšlenky, že 'já' jsem důležitý. Veškeré fotografie, magnetofonové nahrávky a biografické údaje vycházejí z přesvědčení o důležitosti vlastního 'já'," vyjádřil se Castaneda v jednom z nemnoha interview. Zopakujme tedy jen těch několik málo obecně známých faktů. Carlos César Arana Castaneda, jak zní plné jméno tohoto původem brazilského či peruánského spisovatele, se usadil v USA roku 1951. Vystudoval antropologii na Kalifornské univerzitě, kde roku 1968 obhájil diplomovou práci pod názvem "Učení dona Juana, Cesta poznání Indiánů kmene Yaqui". Publikace autorových iniciačních zážitků u šamana dona Juana Matuse nemohla být načasována lépe. Amerika na vrcholku 60. let Castanedu bez výhrad přijala coby vůdce duchovní obrody, symbol hledání alternativ, návrat k holistickému chápání světa, k přírodě a jejím magickým schopnostem. Arizona a mexická Sonora, kde Castanedův učitel údajně působil, se doslova přes noc zaplnily aspiranty na vstup do světa jiných časoprostorových zákonů, jiného, mnohdy peyotlem či muchomůrkami vyvolaného vnímání reality i smyslu bytí. V průběhu dalších 30 let se nám od Castanedy dostalo knižního "desatera" filozofie kmene Yaqui z mexické sonorské pouště. Překlady do 17 jazyků zajistily autorovi i jeho mentoru na celém světě bezpočet stoupenců, ale zároveň i neméně odpůrců, skeptických k autenticitě zážitků, či dokonce existenci dona Juana samotného.

Curanderos, brujos a diableros
Úžas a zájem, které v dnešních západních čtenářích vzbuzuje zprostředkovaný svět šamana z kmene Yaqui, ať už reálný či nikoliv, nejsou přitom ničím novým. Americký Jihozápad, rozsáhlý kulturní areál kolem dnešní hranice mezi Mexikem a USA, budil svou bohatou kulturní mozaikou zvědavost již od počátku 16. století, kdy ho pro sebe západní svět "objevil". Španělé si představovali, že zde najdou sedm zlatých měst Ciboly. Jezuité a františkáni se těšili na dostatek duší, které budou moci evangelizovat. Ti všichni spolu s nejrůznějšími dobrodruhy amerického Západu se zde setkali s přibližně 45 skupinami válečníků a knězů, léčitelů a zemědělců, lovců a pastýřů na nejrůznějším stupni vývoje, často s tisíciletou tradicí vlastního, svérázného pojetí světa. V ní mají nezastupitelné místo curanderos, brujos, či dokonce diableros, tedy léčitelé, bílí či černí čarodějové a šamani. Ani současný zájem o poznání těchto kultur není nijak novátorský: už z konce 17. století se nám od španělských mnichů dochovala řada velmi podrobných studií o civilizacích na území dnešního Nového Mexika, Arizony, Texasu, části Colorada, Utahu, Nevady a Kalifornie a mexických států Sonora, Chihuahua a zčásti Durango, Coahuila, Nuevo León a Tamaulipas. V těchto studiích, předchůdcích dnešních antropologických pozorování, nechyběly ani popisy jejich čarovných či "čarodějných" praktik. Dodnes je součástí každodenního života více než poloviny obyvatel Jihozápadu, převážně nativního amerického či hispánského původu, obrana proti mal ojo -- špatnému pohledu, susto -- posvátné hrůze nebo mal puesto -- očarování.

Obchod mezi mýtem a skutečností
Castaneda, spolu s Ginsbergem, Learym či Borroughsem jeden z enigmatických symbolů 60. let, je tu obdivován za autentické zprostředkování tajného světa jihoamerických nauk, tu plísněn za přebujelé fantazírování a jeho odprodej hledačům exotických zážitků. Také odborná antropologická veřejnost, která zpočátku přijala Castanedovy studie se zájmem, se od něj nakonec ve velké většině případů odvrátila. Například Jay Fikes, autor knihy Carlos Castaneda: Akademický oportunismus a psychedelická léta šedesátá a sám antropolog, zabývající se studiem lovu na peyotl kmene Huicholů, poměrně přesvědčivě vyvrací "senzační, ovšem nešťastně zavádějící" Castanedovo pojetí indiánských šamanů. Jestliže byla a pravděpodobně zůstane předmětem kontroverzí autenticita Castanedových prožitků, nikdo v nejmenším nezpochybňuje jeho literární nadání. Už v roce 1972 se nechala uznávaná severoamerická spisovatelka Joyce Carol Oatesová slyšet: "Je možné, aby tyto knihy nebyly fikcí? Všichni je považují za antropologické studie, ale pro mě jsou spíše pozoruhodné umělecké dílo, v hessovském duchu pojatá iniciace mladíka do jiné skutečnosti. Mají dokonalou stavbu. Dialog bez poskvrnky. Osoba dona Juana je nezapomenutelná. Mají v sobě cosi románového."Nikdo také Carlosi Castanedovi nemůže upřít obchodní zdatnost. O rozšíření jeho díla, správu nemalého jmění a časté semináře před masovým publikem včetně nedávného vydání videokazety a doprovodných materiálů duchovně-pohybové disciplíny nazvané Tensegrity (z anglického napětí-stisk-integrita) se staraly hned tři společnosti: Cleargreen Inc., Laughan Productions a Toltec Artists. Licenci na popularizaci kdysi i dnes žárlivě střežených tajemství jihoamerických mágů vysvětlují Castaneda a další tři neindiánští učedníci dona Juana prostě. Vzhledem k tomu, že nejsou schopni pokračovat v Juanově šamanské tradici, vzali si za úkol šířit jeho učení jinou cestou. "Pro dona Juana bylo psaní šamanskou výzvou, nikoliv literární etudou," uzavírají s konečnou platností jeho žáci.

Antropologové a houbaři
S celým dílem Carlose Castanedy se můžeme seznamovat díky ediční řadě nakladatelství Volvox Globator také v češtině. Překlady jeho první práce, "Učení dona Juana", dokonalé alchymické sloučeniny antropologie, podobenství o moderním světě, parapsychologie, etnografie, kabaly a možná velké fikce, přitom vydala hned tři tuzemská nakladatelství. Castanedova cesta láká k napodobení a našla si i u nás, stejně jako například v sousedním Německu, řadu následovatelů. Hloubku či povrchnost jejich zájmu o nativní kultury amerického Jihozápadu nám asi nepřísluší posuzovat. Jak napsal Václav Cílek v článku, který stojí za to znovu ocitovat: "Základní problém a základní přitažlivost Castanedových knih spočívá... v jistém okouzlení drogami, s jejichž pomocí v sobě autor nalézá 'zdroj písní', setkává se s 'duchem peyotlu', mění se v havrana, čelí nepřátelské čarodějnici apod." (Respekt č. 36/97). Pro řadu českých čtenářů však Castaneda nepochybně představuje prostě dobrou a čtivou literaturu, která je spíše metaforou než odbornou studií či návodem pro každodenní život. Ne každý Castanedův čtenář se mění po houbách v havrana, stejně jako se ne všichni čtenáři Hesseho vydávají do země východní
Autorka je hispanistka a anglistka.

27. 07. 1998, Kateřina Březinová, Respekt

© 1991-2017 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 5628