Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 3. května 2004 - 16:38Volvox.cz si právě čtou 3 lidé
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Nespadnout do bažiny blahobytu
Ideje a vášně v novém románu amerického spisovatele Saula Bellowa


Veliké pozornosti médií se americký spisovatel Saul Bellow dočkal předloni, když se stal v pětaosmdesáti letech otcem. Ještě větší péče by se však měla věnovat jeho dílu, neboť navzdory svému důchodovému věku zůstává Bellow též plodným autorem – podobně jako další dva američtí spisovatelé židovského původu Philip Roth a Norman Mailer. Na tvůrčí síle Bellowovi neubralo ani udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 1976, které mnoho autorů před ním dokázalo umělecky doslova zničit. Jeho třináctý a dosud poslední román Ravelstein vyšel ve Spojených státech v roce 2000 a zásluhou nakladatelství Volvox Globator se dostal k českým čtenářům už nyní.

Maskované memoáry
Drtivá většina próz Saula Bellowa je co do pocitů autobiografická nebo v ní autor využívá jako materiál lidí kolem sebe, příbuzných a přátel. Spisovatel rovněž s oblibou popisuje odlidštěné urbanistické komplexy moderní Ameriky jako Chicago či New York, které důvěrně zná, a uvažuje nad rozpínajícím se materialismem. Blahobyt nás podle něj utiskuje a brání lidskému duchu v jeho přirozené touze po svobodě a opravdových hodnotách. V několika rozhovorech Bellow dokonce citoval svou matku, jež o lidech, kteří se rychle domohli bohatství, říkávala, že "spadli do jámy plné tuku" (starou jidiš metaforou schmaltz-grub). Sám Bellow pak dodával, že tato jáma se nyní rozrostla v bažinu, která polyká lásku, povinnost, principy i význam. Otázka smyslu bytí v současném světě prostupuje všemi jeho díly, a kritika je tudíž často chápe jako romány idejí (anglickým termínem novel of ideas). Sám spisovatel ale toto zařazování upřesňuje: "Kdokoli mě čte jako autora románu idejí, o něco přichází – přichází o emoce, s nimiž jsou dané myšlenky předkládány, a vášeň, která za nimi stojí. Názory by samy o sobě nic neznamenaly, pokud by nebyly přesvědčivě vyjádřeny nebo zdramatizovány." O posledním románu Ravelstein platí zmíněné charakteristiky snad ještě ve zvýšené míře než obvykle. Titulní hrdina je modelován podle filozofa Allana Blooma, jenž se stal osobností světového formátu poté, co na Bellowovo naléhání v roce 19XX napsal veleúspěšnou knihu Konec americké mysli. Autor sám v románu vystupuje jako starší spisovatel Chick. Román nemá děj v klasickém slova smyslu, je spíše meditativním portrétem přátelství a pohybuje se na pomezí literatury memoárové. K problémům, o nichž oba protagonisté zasvěceně diskutují, patří vedle stavu civilizace také nemoci, stáří a duše a tady se lze odvolat na skutečnost: Allan Bloom opravdu zemřel na AIDS a sám Bellow těžce onemocněl poté, co snědl nevhodně připravenou jedovatou rybu. Nechybějí tu ani témata, která autora pronásledují od samotného počátku spisovatelské dráhy (antisemitismus, Hitler a holocaust, masová kultura), ale tentokrát se v zakuklené podobě seznamujeme i s detaily intimní povahy. Poprvé je v Ravelsteinovi otevřeně poukázáno na Bloomovu homosexualitu a poprvé Bellow pracuje také se svým soukromím. V tomto směru ovšem spíše naopak nejrůznějším dohadům otvírá dveře dokořán: nejednoho zvědavého čtenáře nutně dráždí otázka, zda Chickova rumunská manželka Vela a později mladičká partnerka Rosamund mají své stoprocentně reálné protějšky. Ať už je to jakkoli, Bellow v Ravelsteinovi potvrdil, že lépe mu jdou od ruky hrdinky dravé a kořistnické (Vela), kdežto ctnostné ženy (Rosamund) jako by v jeho rukopise ztrácely životnost.

Antiamerický sen
Při vší úctě k Bellowovu věhlasu a věku je nutné přiznat, že sevřeností tvaru a úderností poselství se daný svazek ani zdaleka nevyrovná slavným kouskům jako Ani den! či Planeta pana Sammlera. Na druhé straně se však i zde setkáváme s typickým bellowovským antihrdinou, mužem přemítání, a nikoli činu a i tady vedou hned dva antihrdinové zanícenou polemiku s bezmezným zbožněním amerického snu. Bellowa ovlivnily pokusy klasických ruských literátů (především Tolstého a Dostojevského) o zobrazení společnosti jako celku a Dostojevskij) a zřetelné je v Ravelsteinovi i další bellowovské poznávací znamení -- vypravěčský styl. V tomto směru na autora nejvíce zapůsobila literatura psaná v jidiš a americká židovská literatura. Na textech v jidiš obdivoval především lehkost, s jakou se pohybují od "kuchyňských" záležitostí k problémům metafyzickým (ona směs "vysokého a nízkého" je podle něj příznačná i pro moderní existenci), zatímco z amerického židovského kánonu převzal příběh přistěhovalce, jenž si stále udržuje pozici outsidera – nikdy se zcela neztotožní s většinovou americkou společností, a své okolí je tudíž schopen vnímat s kritickým odstupem. Saul Bellow nicméně zůstává primárně americkým spisovatelem a jako takový navazuje rovněž na "domácí" tradici. Inspiroval ho zejména Theodore Dreiser a jeho popisy Chicaga coby metropole, kde se vše neustále mění, přeskupuje a vyvíjí a svoboda individua je stále více determinována tlaky, z nichž není úniku. Zajímali ho však i jiní autoři zabývající se vztahem mezi jedincem a společností: Mark Twain se svým Huckleberrym Finnem či Herman Melville a jeho Bílá velryba. Bellowův Herzog se stal navzdory své složité kompozici bestsellerem číslo jedna z oblasti vážné literatury nejen v USA, ale i v četných jiných zemích. Jak tedy máme konečně zhodnotit jeho místo v kontextu amerického písemnictví a světové kultury vůbec? S trochou nadsázky se nabízí srovnání s Waltem Whitmanem, otcem americké poezie a velikánem 2. poloviny 19. století -- Bellowův tvůrčí záběr, myšlenková hloubka a souznění s duchem 2. poloviny století právě uplynulého jsou jevy plně souměřitelné. Navíc lze tvrdit, že se do značné míry shodují i jejich vize Spojených států -- oba jsou pesimisté co do faktů, optimisté co do možností. Což je možná ten nejzdravější postoj, jaký můžeme stran civilizace na počátku třetího milénia zaujmout i my.

Saul Bellow: Ravelstein. Překlad Eva Kondrysová. Volvox Globator, Praha 2002, 204 stran, náklad a cena neuvedeny.
Autorka je amerikanistka, působí na FF UK.

17. 06. 2002, Hana Ulmanová, Respekt

© 1991-2017 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 5133