Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 3. května 2004 - 16:38Volvox.cz si právě čtete pouze vy
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Mistr a Markétka - inspirace Micka Jaggera


Mezi nejslavnější romány 20. století patří bezesporu ruský román Michaila Bulgakova Mistr a Markétka. Říká se, že po přečtení této knihy složil člen legendární rockové skupiny Rolling Stones Mick Jagger svou slavnou Sympathy For The Devil. Český čtenář se nesetkává s tímto bestsellerem poprvé. V nakladatelství VOLVOX GLOBATOR je to již třetí vydání. Úplně poprvé se s románem mohla česká veřejnost seznámit již v roce 1970 v Klubu čtenářů nakladatelství Odeon.

Syžet románu je založen na vykreslení a prolínání tří příběhů: Moskvy ve 20. letech našeho století, faustovského příběhu Mistra a Markétky a vyprávění o Pilátu Pontském. Mág Wolan je záhadná osoba. Mluvil s Pilátem Pontským než nechal ukřižovat Ježíše, snídal s Kantem a teď zavítal do Moskvy. Ďáblovým pomocníkem je kocour Kňour, který má kromě svého vzhledu všechny atributy člověka, lilipután Azazelo a Korovjev. Wolan má nesmírnou moc a není radno si sním zahrávat. Na vlastní kůži to pocítí redaktor Berlioz, básník Bezprizorný a celé vedení kabaretního podniku, kde Wolan vystupuje. V Moskvě se začínají dít záhadné věci… Moskvané věří, že se jí prohnal ďábel; milice soudí, že hlavním strůjcem záhad je šarlatán, který umí hypnotizovat lidi. Jak s tím vším souvisí Markétka? – Markétka se upíše Wolanovi, aby se opět setkala se svým milovaným Mistrem, autorem románu o Pilátu Pontském. Stává se divoženkou a královnou na výročním ďábelském plese. Její i Mistrova duše nevstoupí do nebe. Propadnou ďáblovi.

Román nese prvky grotesky. Spojovány jsou navzájem silně heterogenní prvky. Fantastika se prolíná s každodenním, obyčejným životem Moskvanů. Vzniká tak zvláštní perspektiva pohledu na skutečnost, která se jeví navenek jako nesmyslná a nepřehledná. Do kontrastu se dostává i autorova stylizace: např. z provoněných zahrad Piláta Pontského se další kapitolou přeneseme k Patriarchovým rybníkům v Moskvě, u nichž jsme svědky hrůzostrašné scény: Berlioze přejede tramvaj. – Kromě toho Bulgakov nešetří ironií a sarkasmem.

Na románu je znát autorova záliba v dramatu. Ta se projevuje především v popisech a i v rozvržení jednotlivých kapitol. Většina z nich vytváří malá dějství odehrávající se v určitém prostoru. Dále je zde patrná záliba v hudbě (podle překladatelky Mistra a Markétky Aleny Morávkové převažují v díle vjemy sluchové). Bulgakova oblíbenost vážné hudby se odráží i ve jménech jednotlivých hrdinů – Stravinskij, Berlioz, Rimskij-Korsakov.

Autor pracuje s jednotlivými tématy románu velice oparně. Snaží se o co nejlepší vystižení atmosféry. Markantně je to vidět zejména při líčení života Moskvanů. Když přijde Bezprizorný na schůzku Masolitu v podvlékačkách, s obrázkem ikony a se svatební svící v ruce, členy Masolitu nenapadne jako první otázka, co se mu stalo, zda se nepomátl…, ale jak to že ho nezadržela pouliční milice.

Vypravěč se často snaží navazovat kontakt se čtenářem ( „Za mnou, čtenáři!“ ). Doslova čtenáře nutí ke spoluprožívání a účastenství na ději.

Bulgakův román Mistr a Markétka vyvolává pocity napětí, hrůzy, děsu, ale i humoru. Autor se v něm pokouší řešit klasické otázky, jako je přítomnost zla na světě a smysl lidského počínání.

Michail Bulgakov: Mistr a Markétka. Nakladatelství VOLVOX GLOBATOR, Praha 1999. s. 260.

09. 08. 2000, Markéta Stehnová, KNIHY 2000

© 1991-2017 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 5633