Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 3. května 2004 - 16:37Volvox.cz si právě čtou 4 lidé
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Síla vrtošivého génia
Nejnovější román Saula Bellowa se řadí k tvůrčím vrcholům autorova díla


Pokud by snad bylo nutno Saula Bellowa, nositele Nobelovy ceny za literaturu (1976), našim čtenářům představovat, stačilo by zmínit jeho nejslavnější romány Herzog, Dobrodružství Augieho Marche, Henderson, král deště či Planeta pana Sammlera, jež všechny vyšly česky. Autor, který letos slaví sedmaosmdesáté narozeniny, však stále dokazuje, že dokáže psát jako málokdo.

Zatím poslední Bellowova próza, Ravelstein, (v originále vyšla v roce 2000) má být životopisnou črtou, nebo snad přípravnou prací k životopisu. To není v textu zcela objasněno. Titulní hrdina Abe Ravelstein, univerzitní profesor politologie, a jeho blízký přítel Chick, literát a novinář, spolu vedou hovory o filozofických otázkách: o podobě smysluplného žití, o stavu americké kultury a příčinách jejího kolísání, o vlažném vztahu dnešní mládeže k duchovním hodnotám a podobně. Oba hrdinové bilancují na sklonku života: Ravelstein v průběhu románového děje umírá na AIDS, Chick - podobně jako nedávno sám Bellow překonává těžké onemocnění. Chick, vypravěč příběhu, stojí před nesnadným úkolem: rozhodne se zachytit svého dlouholetého přítele ve vší jeho vitalitě a rozporuplnosti, a současně ho vylíčit jako významného a obdivovaného muže. ˝Mne vždycky přitahovaly osobnosti, u nichž převládal řád v širším smyslu slova, které měly svět zmapovaný a nacházely v něm smysluplné souvislosti,˝ vysvětluje. Zmíněným přítelem je jak jinak Ravelstein - přední americký politolog, autor význačné knihy, kterou proti sobě obrátil přední profesory oboru (˝viděli by mě raději za katrem než za katedrou˝) a jež mu současně vydělala miliony dolarů. Ravelsteinovým předobrazem je Platon, obklopený svými žáky, nekonformní pedagog, který se snaží otevírat jejich provinční omezené hlavy - ˝zapomeňte na rodiče˝ je první postulát, poté co jsou přijati do jeho semináře. Současně je hrdina bezmála sokratovskou postavou. Akademická obec ho obviňuje, že je vyšinutý, že svádí a korumpuje studenty. Jedna z nejlepších amerických univerzit (zřejmě University of Chicago) mu udělila řádnou profesuru, ovšem nevytvořila pro něho katedru.

Láska, úděl našeho druhu
Na rozdíl od většiny svých kolegů Ravelstein vyučuje na základě hlubokých znalostí kořenů evropského humanismu, rozebírá se svými studenty v originále Platonovy dialogy a Thukydidovy historické úvahy. Chick o něm říká, že v záplavě informací přetechnizovaného světa Ravelstein dokázal ˝obrátit vaši tvář k tomu prapůvodnímu. Donutil vás opět otevřít, co jste v sobě uzavřeli.˝ Pokud je někdo přijat do jeho soukromé studijní skupiny, má naději, že jednou dosáhne významného postavení třeba ve vládních institucích, protože Ravelstein, vědom si nekonvenčnosti vzdělání, jaké poskytuje, pečuje pomocí svých rozsáhlých společenských styků i o budoucí zajištění svých studentů. Jedna z Chickových originálních charakteristik zní: Ravelstein byl pro své studenty intelektuálním protějškem Michaela Jordana - také dovedl při svých úvahách a výkladech levitovat ve vzduchu jako Jordan. ˝Muž plný zvláštností a vrtochů, nenasytně žádostivý laciných cukrátek a pašovaných havanských doutníků, byl sám o sobě homérským géniem.˝ ˝Měl své zvláštnosti, ale právě z nich čerpal energii, a tu pak šířil, rozprašoval, předával dál,˝ vysvětluje Chick tu část Ravelsteinovy osobnosti, známou jen jeho blízkým, a vysvětluje, že by nemohl odvést dobře svou práci spisovatele, kdyby nevylíčil i hrdinovo soukromí. Tady je Ravelstein marnivý, výstřední, zakládá si na nákladném oblečení a ručně malovaných hedvábných kravatách z Paříže, na nejdražším skle a porcelánu, přikrývá se drahými kožešinami, poslouchá italské baroko z neskutečně drahých reproduktorů nastavených na plnou hlasitost a zapaluje si jednu cigaretu o druhou. Chick to ospravedlňuje tím, že ˝Ravelstein si byl dokonale vědom, že ten luxus je komický. Obviňování z absurdity čelil s homérským klidem. Neměl se dožít vysokého věku. Kloním se k myšlence, že přejal homérské ideje o předčasném konci.˝ Teprve po několika desítkách stránek Chick čtenáři prozradí, že Ravelstein je homosexuál a umírá vinou svých neuspořádaných sexuálních návyků. Čtenář je svědkem jeho postupného, byť velmi důstojného rozkladu vlivem AIDS. I v posledních hodinách Ravelsteinova života je však pokoj plný jeho milujících žáků. Paradoxně je Eros pro tohoto muže středem jeho učení. ˝Eros má v sobě jistou neodmyslitelnou nádheru, bez níž bychom nebyli vpravdě lidmi. Láska je nejvyšší úděl našeho druhu - jeho poslání.˝ Je přesvědčen, stejně jako Platon, že Eros je daimonion, s jehož pomocí se vydáváme do světa hledat svou chybějící polovinu, od níž jsme byli v pradávnu bohy odloučeni. Životopisná črta v podstatě přechází v dialog dvou předních židovských intelektuálů na konci děsivého (˝nesnesitelného˝) století. Vypravěč příběhu, Chick, omlouvá svou ˝marginální˝ přítomnost v textu svým ˝spolupodílnictvím˝ na Ravelsteinově životě a úspěchu. Součástí Ravelsteinovy charakteristiky jsou i jeho komentáře k Chickovu nevydařenému manželství s Rumunkou Velou, přední kapacitou ve fyzice chaosu. Ty Chickovi poskytují možnost vystihnout Ravelsteinovy názory na partnerské vztahy, nedílnou součást jeho hluboce intenzivního zájmu o své studenty a své blízké.

Bilancování na sklonku života
Chick je starší, několikrát rozvedený, nedávno se oženil s Ravelsteinovou studentkou, přestože by mohl být jejím dědečkem. Čtenář se tak Ravelsteinovým prostřednictvím dozví rovněž mnoho podrobností z Chickova života. Na pozadí Chickova hledání, jak anekdotickou formou uchopit Ravelsteinův život, se tak objevuje obraz vypravěčova manželství s laskavou a starostlivou Rosamundou a drama otravy rybím jedem při dovolené, kterou Chick málem nepřežije. Kniha je do jisté míry nevyvážená, zejména v poslední třetině Bellow zcela opouští Ravelsteina a zcela se ocitá ve vleku Chickova strádání a jeho pozvolného úniku z drápů smrti.

Neurotik nabitý energií
Hlavní postavy příběhu jsou pro amerického čtenáře snadno identifikovatelné. Abe Ravelstein je ve skutečnosti Allan Bloom, autor proslaveného bestselleru The Closing of the American Mind (Zkostnatělost amerického myšlení), v němž velice kriticky rozebral stav humanitního vzdělání na amerických univerzitách, které dnes poskytují skutečné znalosti pouze úzce specializovaným odborníkům, například leteckým inženýrům a počítačovým expertům. Chick je Bellow sám. Údajně právě on Bloomovi vnukl nápad, aby svým původně přednáškám dal knižní podobu. K jednomu vydání Bloomovy knihy pak dokonce napsal úvod. Chickovo čtvrté manželství s profesorkou matematiky Alexandrou Ionescu Tulcea, páté manželství s Jenis Freedmanovou a otrava rybou v Karibiku - to všechno jsou události z Bellowova života. Bellow tedy zpracovává velmi čerstvý autobiografický materiál (což málokdy dopadá dobře) a hlavní postavy mají jen změněná jména - těžko by se tento text dal nazvat románem. Bellowa však naštěstí ani po osmdesátce neopouští vitalita, a přestože těžce hledá vlastní originální pojetí životopisné črty, vypráví zajímavě, svižně, živě, kupí na sebe nečekané, provokující, zneklidňující postřehy, snaží se čtenáři zprostředkovat širokou, originální a velmi svéráznou osobnost, s jakou se většina lidí nepotká po celý život. Pro velkého autora je snad i charakteristické, že začíná od drobností a nejhorších vlastností popisuje rozhovor s Ravelsteinem nad probouzející se Paříží v nejexkluzivnějším apartmá nejdražšího hotelu, vypráví, jak si tento ˝neurotik nabitý energií˝ kupuje sako za pět tisíc dolarů, aby si je vzápětí pobryndal silnou černou kávou, vypráví o jeho nespolečenských manýrách u stolu (˝Zkušená hostitelka by mu pod židlí rozprostřela noviny.˝), a přesto čtenáře na dvou stech stranách postupně přesvědčí, že to všechno jsou u význačného filozofa malichernosti, a přesvědčí ho o velikosti člověka, o němž vyprávěl. Může tedy klidně uzavřít svůj text slovy: ˝Někoho jako Ravelstein nepřenecháte smrti jen tak.˝

Kniha týdne
Saul Bellow RAVELSTEIN
Přeložila Eva Kondrysová.
Vydalo nakladatelství Volvox Globator, Praha 2002, 203 strany.

07. 09. 2002, Jiří Hanuš, Lidové noviny

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 7977